Počátek zemědělství je zvykem situovat do slavného úrodného půlměsíce na Blízkém východě před asi dvanácti tisíci lety. Nový výzkum ho však posunuje ještě dál do minulosti.
Vypadá to, že naši předkové začali s pěstováním rostlin pro obživu o jedenáct tisíc let dříve, než si dosud historikové mysleli. Myslí si to skupina výzkumníků v čele s Ainitem Snirem z Bar-Ilanovy univerzity v izraelském městě Ramat Gan. Vědci našli důkazy o pěstování pšenice, ječmene, ovsa a dalších jedlých trav poblíž Galilejského jezera. Všechny podrobnosti popisují v časopise PLoS ONE. Naleziště se jmenuje Ohalo II. Archeologové ho začali poprvé studovat už v roce 1989.Je velice dobře zachovalé, poněvadž bylo dlouho překryté bahnem z jezera, v němž bylo málo kyslíku.
Archeologové na nalezišti identifikovali šest přístřešků. Jejich obyvatelé se živili rybařením, lovem a sběrem a zčásti asi i výživnými semeny trav, které pěstovali. Sediment, jenž naleziště překrýval, se hodí i k uchování rostlinných zbytků. Vědci v lokalitě objevili 140 druhů rostlin, z čehož 13 mělo jedlá zrna.
Odkryli i kámen, který pravděpodobně sloužil jako mlat. Okolo kamene bylo rozházeno víc semen než na zbytku naleziště. Vědci našli i pozůstatky nástrojů, jež považují za kamenné srpy. Podobají se srpům, které používali zemědělci z takzvané natufijské kultury.
Žili v Levantě o deset tisíc let později než obyvatelé osady Ohalo II. Snir a jeho spolupracovníci objevili i pozůstatky myší a krys. Oba dva tyto druhy s námi pravděpodobně začaly žít, když jsme pustili do obdělávání půdy. Dřív k tomu neměly důvod. Archeologové si nemyslí, že se lidé z osady živili jen pěstováním obilí.
Nešlechtěné rostliny by se k tomu ani nehodily. Nejspíš pro ně představovaly doplněk jídelníčku. "Naše studie ukazuje, že pokusy o kultivaci začaly daleko dříve, než se dosud věřilo," prohlásil jeden z vědců Marcelo Sternberg z Telavivské univerzity. "Poskytuje nám to důvod znovu promyslet schopnosti našich předků. Byli asi šikovnější a chytřejší, než jsme věděli."
