Spokojenost národů
Nejste šťastní? Máte smůlu, vše určují geny

Vědci porovnali podíl šťastných lidí v různých státech s jejich genetickou výbavou, ekonomickými podmínkami a počasím. Vyšlo jim, že náš životní pocit určuje DNA.

V sociologických průzkumech vycházejí některé národy šťastnější než jiné. Vědci už se dlouho snaží odhalit, čím by to mohlo být. Štěstí by mohla ovlivňovat spousta věcí: počasí, ekonomická situace, rozšíření všelijakých nemocí, nebo genetika. Michael Minkov z Varnské Manažerské univerzity a Michael Bond z Hongkongské polytechnické univerzity, tvrdí, že poslední zmíněný faktor je zdaleka nejdůležitější. Štěstí národů určuje zastoupení jedné konkrétní verze genu pro enzym jménem FAAH v populaci.

FAAH má na starosti rozklad chemikálie označované jako anandamid. Jeho strukturu mimochodem v devadesátých letech spoluobjevil český chemik Lumír Hanuš. Anandamid mírní bolest a prodlužuje smyslové potěšení.

Uvolňuje se při cvičení a je z části zodpovědný za pocit štěstí, který v nás fyzická aktivita vyvolává. V lidském těle se anandamid váže na kanabinoidní receptory. Jsou to jakési antény na povrchu buněk, na něž mimo jiné působí i THC, účinná látka marihuany. Protein FAAH anandamid odbourává.

Šťastná alela

Návod na jeho výrobu je, stejně jako u všech proteinů zapsaný v DNA. Gen pro protein FAAH máme všichni. Můžeme mít však jeho různé verze, tzv. alely. Lidé s alelou jménem rs324420 jsou podle různých výzkumů o něco šťastnější než ostatní a méně trpí depresemi. Biochemici si myslí, že enzym vyrobený podle této alely odbourává anandamid pomaleji než ostatní verze. Minkov a Bond porovnali rozšíření šťastné alely s výsledky mezinárodního průzkumu World Values Survey.

Existuje už od roku 1981. Sociologové se v něm ptají obyvatel zhruba stovky zemí na jejich hodnoty a postuje. Je mezi nimi třeba role náboženství v jejich životě respondentů, rovnost pohlaví, a tak podobně. Minkova a Bonda zajímala jedna jediná charakteristika z průzkumu - podíl lidí v dané zemi, kteří o sobě tvrdili, že jsou "velmi šťastní."

Nejvíc šťastných lidí bylo ve státech, kde byl i největší podíl alely způsobující pomalý rozklad anandamidu - například v Ghaně, Nigérii a latinskoamerických zemích. Mezi Evropskými státy je šťastný gen nejrozšířenější v severských zemích, které se pravidelně umísťují na prvních příčkách všelijakých žebříčků spokojenosti.

Prostor k vylepšování

Výskyt nemocí ani ekonomický blahobyt kupodivu neměli na štěstí občanů studovaných zemí vliv. Jiná věc je ale počasí. Obyvatelé zemí blíže k rovníku se zdáli šťastnější. Zároveň měli ale i větší podíl šťastné verze genu. Vědci si myslí, že by za tím mohl stát přírodní výběr.

"Nemůžeme si nevšimnout vysokého výskytu alely v rovníkových a tropických prostředí Amerik a Afriky," uvedl Minkov v tiskové zprávě k výzkumu. "Zdá se, že rovníková a tropická prostředí selektují pro její větší výskyt jako protiváhu proti stresorům v prostředí."

Platnost přísloví "každý svého štěstí strůjcem" je tedy jen omezená. Část ho určuje naše genetická výbava.

Podle podrobných výsledků výzkumu zveřejněných v časopise Journal of Happiness Studies je to něco mezi čtyřiceti až padesáti procenty. To ale zároveň znamená, že nám zbývá ještě obrovský prostor k vylepšování.