Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design a výrobu miniaturních strojů o velikosti molekul. Oznámila to Královská švédská akademie věd. Biologické molekulární stroje je obecně označení pro proteinové komplexy, které jsou zodpovědné za procesy probíhající v živých organismech. Nové poznatky mohou nalézt využití mimo jiné při vývoji nových materiálů, senzorů a systémů pro uchování energie.
Trojice oceněných Evropanů dostala podle akademie prestižní ocenění za to, že zjistila, jak kontrolovat pohyb molekul, tedy základních stavebních kamenů, z nichž jsou vybudována hmotná tělesa. Uměle ovládané molekuly pak dokážou plnit určité úkoly, když je jim dodána energie, například světelná.
Zmínění vědci dokázali na molekulární úrovni vyrobit například miniaturní motor a následně nanoauto. Na základě jejich objevů vznikl také například molekulární výtah, molekulární sval či molekulární počítačový čip, které jsou tvořeny součástkami tisíckrát menšími než je šířka lidského vlasu.
"Všichni tři pánové jsou vynikající a skvělí. Cenu si plně zaslouží. Molekulární stroje jsou ovšem stále ještě v úplných počátcích a nečekejte, že si je už brzo budete v supermarketech kupovat. Zatím se pracuje pouze na zcela fundamentálních problémech a použití, jestli jednou bude, se dostaví až po mnoha letech," řekl světově proslulý chemik Josef Michl z Coloradské univerzity, který s oceněnými chemiky také spolupracuje.
Švédská akademie uvedla, že molekulární motor je v současné době ve stejném stadiu, jako byl elektrický motor kolem roku 1830, kdy vědci představili různá otáčející se kola a hřídele, aniž tušili, že na základě jejich objevů budou jednou fungovat elektrické vlaky, pračky, větráky či kuchyňské roboty.
Uměle vyrobené molekuly by mohly být v budoucnu třeba součástí chytrých materiálů, kde by řídily jejich vodivost či viskozitu.
Výzkum laureátů podle dalšího českého vědce Jana Havlíka z Vysoké školy chemicko-technologické ukazuje, že se dají molekuly spojovat nejen klasickým chemickým způsobem, když se využívají chemické vazby, ale i mechanicky. Tyto miniaturní stroje pak mohou vědci dálkově ovládat pomocí světla nebo jiných zdrojů energie. Prototypy chemických robotů tak mohou dopravovat léčivo k nemocným buňkám přímo v těle pacienta.
Letos už byly oznámeny dvě Nobelovy ceny. V pondělí se těšil z pocty za lékařství Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, tedy procesu, při němž buňky ničí část svého obsahu, zbavují se tak nežádoucích komponentů a následně svůj obsah recyklují. V úterý byli vyznamenáni za fyziku tři Britové působící v USA David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum neobvyklých stavů hmoty, který může přispět k výrobě dokonalejších materiálů využitelných v elektronice či kvantových počítačích.
Tento týden má být ještě v pátek oznámen letošní nositel Nobelovy ceny za mír. V pondělí je na řadě cena za ekonomii a ve čtvrtek 13. října bude vyhlášena Nobelova cena za literaturu.
Na vyznamenané kromě finanční částky osm milionů švédských korun (22,5 milionu Kč) čeká také účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.
