Věřící lidé jsou více občansky a společensky založeni než nevěřící, a i proto jsou ve svém životě šťastnější, tvrdí výsledky studie, kterou udělala nezisková organizace z Washingtonu D. C. Pew Research Center. S odkazem na studii o tom informoval britský server The Independent.
Výzkumníci porovnávali životy věřících a nevěřících ve dvou desítkách zemí včetně USA, Mexika nebo Austrálie. Opírali se o údaje především z křesťanského náboženství, jistý vzorek ale tvořil také data z některých afrických a asijských zemí.
Výsledky ukázaly, že nábožensky angažovaní lidé se více druží ve společnosti, pravidelně chodí k volbám nebo se zapojují do různých společenských aktivit ve své komunitě. Naproti tomu ateisté v tomhle ohledu značně zaostávají. Věřící také vedou zdravější životní styl, méně kouří a méně pijí alkohol. To všechno je dělá šťastnějšími.
Vědci nejprve rozdělili participanty do tří kategorií: aktivně náboženští (alespoň jednou do měsíce účast na bohoslužbě nebo jiné podobné aktivitě), nábožensky neaktivní (náboženských aktivit se účastní méně než jednou za měsíc) a pak ti, kteří náboženství zcela ignorují (ateisté).
Z následného dotazování vzešlo zjištění, že více než třetina aktivně náboženských lidí v USA se cítí ve svém životě velice šťastně. V dalších dvanácti zemích to pak bylo podobně: věřící se podle významného statistického rozdílu cítili šťastněji než nevěřící. V žádné zkoumané zemi nebyl výsledek opačný. Ať už více nebo méně, vždy podle nasbíraných dat byli věřící lidé šťastnější než nevěřící.
Výzkumníci dodali, že i přes překvapivé výsledky je třeba provést další studie, které detailněji prověří spojitost mezi náboženstvím a pocitem štěstí. Nedokázali například prokázat, že tyto pocity vyvolává přímo chození na bohoslužby. Jsou spíše toho názoru, že za to může dobrovolná účast v různých občanských organizacích a celková participace na různých společenských činnostech, která lidem přináší pocit uspokojení ze sociálních vazeb, které si budují. Do toho se naopak nevěřící tolik nezapojují.
Minulý rok vznikla podobná studie, jež prokázala, že víra v nějaké náboženství může zmírnit pocity osamělosti. "Pro společensky odtržené lidi může bůh sloužit jako náhrada kompenzující jiný účel, který by normálně poskytl nějaký mezilidský vztah," sdělil pro Daily Mail po uveřejnění studie její vedoucí autor Todd Chan, student Michiganské univerzity. Výsledky jeho výzkumu vycházely ze tří samotných studií, jež analyzovaly takřka 20 tisíc osob.
