Na univerzitě Witwatersrand v Johannesburgu je od středy k vidění kostra pračlověka, která je podle vědců "zdaleka nejzachovalejší kostrou předchůdce člověka starší 1,5 milionu let". Téměř kompletní ostatky patří australopitekovi přezdívanému Little Foot ("malá noha"), který podle vědců žil na území současné Jihoafrické republiky před 3,6 milionu let.
Pokud jsou odhady správné, Little Foot by byl ještě o 500 tisíc let starší než další zástupce rodu australopithecus, proslulá Lucy, jejíž kostra se našla v 70. letech v Etiopii. Nový počin archeologů by měl umožnit lepší porozumění tomu, jak jedni z nejstarších známých hominidů vypadali a jak se pohybovali, uvedla agentura AP.
První části Little Footovy kostry nalezl profesor Ron Clarke už v 90. letech v Sterkfonteinských jeskyních na severozápadním okraji Johannesburgu v oblasti, která je pro bohatou historii archeologických nálezů známá jako kolébka lidstva. Šlo o úlomky dolní končetiny a kůstku z chodidla, která nakonec dala lidskému prapředkovi jeho přezdívku. Clarke z jejich rozměrů nejdříve usuzoval, že patřila malé dívce.
"Možná je malá, ale může být velmi důležitá. Protože tak to všechno začalo - jednou malou kůstkou. A ta nám pomůže pochopit naše kořeny," řekl archeolog. On a jeho kolegové po prvotním nálezu strávili 20 let hledáním dalších úlomků, jejich analýzou a čištěním, než mohli téměř kompletně zachovalou kostru poskládat.
Vydolovat fragmenty kostí z jeskynního systému nebylo snadné, byly totiž velmi křehké a navíc uvězněné v "jakémsi přírodním betonu", citovala Clarkea BBC. "Používali jsme drobné nástroje, jako například jehly, abychom je vykopali. Proto to trvalo tak dlouho. Bylo to jako vykopávat z betonu nadýchané pečivo," dodal.
Jak Little Foot tak Lucy patří ke stejnému rodu, představují však jeho různé druhy. Nová zjištění podle odborníků ukazují na to, že předchůdci člověka obývali mnohem větší území, než se dosud věřilo, a vyskytovali se v několika odlišných druzích.
"Je to jeden z nejpozoruhodnějších fosilních nálezů v dějinách výzkumu původu člověka a pro mě je ctí, že mohu nález takového významu ukázat veřejnosti," řekl Clarke. Výsledky dlouholetého výzkumu mají být již brzy zveřejněny v seriálu asi 25 článků.
