Antropologický objev
Dávná erupce Vesuvu proměnila mozek oběti ve sklo, zjistili vědci

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího v krabici objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Erupce Vesuvu, jejíž zkázu do detailů popsal jeden z přeživších Gaius Plinius mladší, téměř před dvěma tisíci lety pohřbila pod nánosy popela kromě Herculanea i známější Pompeje a osady Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích jejich života. Pozůstatky muže, který byl pravděpodobně hlídačem ve svatyni, objevili archeologové v Herculaneu již v 60. letech.

Tým vedený forenzním antropologem Pierem Paolem Petronem z neapolské univerzity zjistil, že mozková tkáň hlídače se proměnila ve sklo (takzvaný proces vitrifikace) působením teploty až 520 stupňů. Její hodnotu vědci určili na základě kusu spáleného dřeva ležícího opodál. "(Nalezené černé úlomky) naznačují, že extrémní sálavé teplo dokázalo zapálit tuk v lidském těle a odpařit měkké tkáně," uvádí vědci ve studii.

K vitrifikaci přispěl také prudký pokles teploty, který po návalu extrémního sálavého horka následoval.

Mozkovou tkáň člověka se podaří nalézt jen zřídkakdy a když už, má většinou hladkou a mýdlovitou konzistenci, popisují vědci v odborném časopise New England Journal of Medicine. Výslednou hmotu lze srovnat například s nálezy u lidí, kteří zemřeli při bombardování Drážďan nebo Hamburku za druhé světové války.