Mušle jsou z podmořského hluku, který vytvářejí lodě, ve stresu. Zjistil to nový výzkum vědců ze dvou univerzit v Edinburghu. Podle nich není hluk pro mušle "přímým nebezpečím", nicméně může negativně ovlivňovat jejich růst a reprodukci. Zprávu přinesl server BBC.
I přesto, že měkkýši nemají uši, dokážou ve svém okolí detekovat změny zvukových délek v oceánu, zjistil výzkum. V jeho rámci vědci sesbírali mušle z britských břehů v Musselburghu a východním Lothianu. V laboratoři pak testovali jejich reakce na hluk.
"Nahráli jsme zvuk lodního motoru a přehráli ho slávkám jedlým v kontrolovaném prostředí. Pak jsme měřili jejich biochemické změny a změny v chování. Detekovali jsme hlukem indikované změny v DNA, což značí, že jde o zdroj určitého stresu," uvedla ke studii Karen Dieleová z Edinburgh Napier University.
"Slávka jedlá je ve Velké Británii nesmírně důležitým bezobratlým živočichem. Je komerčně cenným a z pohledu ekologie hraje zásadní roli jako stavitel útesů a filtr, který udržuje vodu čistou," odůvodnila důležitost tohoto druhu.
Mušle, jež byly vystaveny lodnímu hluku, spotřebovávaly o 12 procent kyslíku méně, což vede ke zvýšené spotřebě energie a potenciálně může zapříčinit pomalejší růst. "Úrovně u podílu na filtraci či množství řas, které zkonzumují, se snížily o více než 80 procent," řekl Matt Wale, vědec ze stejné univerzity jako Dieleová.
"Dopad hluku se pro mušle nezdá jako bezprostředně nebezpečný nebo fatální. To ovšem neznamená, že to nemá dlouhodobý vliv na populaci mušlí v oblastech, kde vysoký hluk panuje. Může to ovlivnit jejich růst i reprodukční schopnosti. Je to tedy možné vysvětlení úbytku mušlí na některých březích Velké Británie," tvrdí Mark Hartl z Heriot-Watt University.
Stejný tým vědců nyní zkoumá potenciální účinky podvodního hluku na další mořské živočichy, jako jsou norští humři, chobotnice nebo ústřice.
