Myš v laboratoři tokijské univerzity kouše potravu zubem, který vyrostl v ledvině její kamarádky. Neobvyklá transplantace otevírá slibnou cestu k "výrobě" umělých, ale přesto živých náhradních orgánů.
Tým vedený Takašim Cudžim odebral z myšího zubu kmenové buňky schopné přeměnit se ve všechny buněčné typy funkčního zubu a jeho pomocných tkání. Vložil je do miniaturní kapsle, kterou implantoval myši pod membránu obklopující ledvinu.
Během dvou měsíců se v kapsli zformovala kompletní stolička spolu s částí kostní tkáně a vazivem, který ji v kosti fixoval. Kmenové buňky osvobozené ze zajetí původního zubu se totiž vyvíjely tak, jak byly evolucí naprogramovány. Nepoznaly, že se nenacházejí v myším embryu, ale v ledvině dospělého zvířete.
Vědci potom zub vyjmuli a vložili ho do čelisti jiné myši, které předtím příslušnou část čelisti odstranili. Štěp se ujal, srostl s okolní kostí a po třiceti dnech myší organismus propojil cizorodý objekt se zbytkem čelisti i cévami a nervy. Zub začal plnit svou funkci, myš ho byla schopna bez omezení používat. Autoři pokusu o tom informují v časopise PLoS ONE.
Nutnost předchozí kultivace v ledvině zatím znemožňuje provádět podobné pokusy na lidech, bylo by to příliš riskantní. Japonští vědci proto chtějí vyvinout technologii umožňující kultivaci v laboratorních podmínkách. K tomu bude zapotřebí mimo jiné připravit živný roztok s vhodnou koncentrací nejrůznějších růstových faktorů, které tělo produkuje, k čemuž je zatím dlouhá cesta. Na "živé třetí zuby" si proto budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat.
