Čeští vědci budou mít svou první výzkumnou stanici na souostroví Špicberky. Táním ledovců a vlivům na okolní přírodu v Severním ledovém oceánu se Češi zabývají už několik let.
"Jsou to dveře do jiného světa. V posledních 25 letech tam pracovala celá řada českých vědců a teď konečně s naší stanicí se řadíme mezi státy, které dělají regulérní vědecké bádání v Arktidě," řekl dnes ČTK přírodovědec Josef Elster z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Základna se otevře příští úterý.
Vědci v nejsevernější části Evropy každoročně pracují v oborech, jež jsou typické pro český polární ekologický výzkum. Posuzují například reakce a změny klimatu v konkrétním území i vliv lidí na něj.
Pro Elsnera jde o 26 letní sezonu strávenou v Antarktidě a Arktidě, tomuto specifickému výzkumu se věnuje už od roku 1988. V minulosti tam jezdil v rámci mezinárodních polárních expedic, od roku 2007 pak pravidelně s českým týmem vědců a studentů.
"Teď budeme otevírat svou základnu. Vytváříme tím logistický systém, takže můžeme podporovat i studenty. Od roku 2010 tam totiž organizujeme pravidelný kurz polární ekologie," uvedl.
Výstavba polární stanice na Špicberkách stála 30 milionů korun. Vědci zakoupili bývalý rodinný dům, který předělali na dvě laboratoře s ubytovací základnou. Nové technické zázemí tak umožní intenzivnější výzkum a výsledky analyzovat přímo v terénu.
V minulosti si podle Elstera museli kupovat ubytování od Norů, což prý bylo mnohonásobně dražší. "Teď se logistický systém snažíme vytvářet tak, aby byl co nejlacinější a čeští vědci a studenti tam mohli jezdit za rozumné finanční náklady," zdůraznil.
Od roku 2007 se uskutečnil na Špicberkách projekt, který umožnil vznik skromné základny se dvěma kontejnery a gumovým člunem. Díky tomu zde mohli vědci umístit řadu speciálních přístrojů. Automaticky zaznamenávaly klimatické parametry, pomáhaly tak měřit místní vegetaci, živočichy i vliv lidí, protože ve zkoumaném území se dříve těžilo uhlí.
Od Norska získali pro bádání území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních. Vyjednávání stanice s norskou vládou trvalo téměř čtyři roky. Zatím pobývají na Špicberkách každé dva až tři letní měsíce ročně. Do budoucna by chtěli využívat ale i zimní období a své pobyty tak prodloužit. Příští úterý se otevření výzkumné stanice na Špicberkách zúčastní mimo jiné českobudějovický primátor Juraj Thoma.
