Lidská kůže je z pohledu bakterií jako prales i poušť
29.05.2009 09:01 Původní zpráva
Společenství bakterií obývající lidskou kůži je mnohem pestřejší, než se mikrobiologové dosud domnívali. Naše tělo představuje ne jeden, ale hned několik ekosystémů, které se mezi sebou liší podobně jako deštný prales a poušť.
Rozdíly mezi různými částmi těla jsou mnohem výraznější než rozdíly mezi lidmi. Bakterie ve vašem podpaží jsou zkrátka podobnější bakteriím v mém podpaží než těm na vašem předloktí.
Nový pohled na rozmanitost mikrobiálního života na povrchu lidského těla nabízí v dnešním vydání časopisu Science tým amerických vědců.
Džungle i poušť
Mikrobiologové odebrali deseti zdravým dobrovolníkům vzorky z dvaceti různých míst na povrchu těla. Byla mezi nimi místa suchá (například předloktí nebo dlaň), vlhká (podpaží, slabiny, úžlabina mezi prostředníčkem a prsteníčkem...) i mastná (mezi obočím, v uchu, na zádech...).
Analýza odhalila celkem 205 druhů bakterií, přičemž jednotlivé části těla se v hustotě i pestrosti osídlení značně liší. „Například vlhké, zarostlé podpaží není daleko od hladkého, suchého předloktí, ale tato dvě prostředí jsou ekologicky odlišná podobně jako deštný prales a poušť," píší autoři. Rozdíly mezi „divokým" podpažím a podpažím vyholeným a s naneseným antiperspirantem se bohužel nezabývali.
Nejpestřejší společenství (v průměru 44 druhů) obývá podpaží, zatímco v nejchudším prostředí za ušima bydlí „pouze" 19 druhů. Jednotlivé části těla se liší i tím, jak je jejich mikrobiální osídlení stabilní v čase. Nejrychleji se různé druhy bakterií střídají na zadní straně kolenního kloubu, nejstálejší společenství obývá vnitřek nosu a uší.
Data získaná během výzkumu jsou volně dostupná vědcům celého světa. Detailní informace o bakteriálním osídlení kůže by v budoucnu měly pomoci v boji s ekzémy, akné, lupénkou a dalšími kožními chorobami.
Genoví udavači
Až dosud žili mikrobiologové v přesvědčení, že dominantní bakterií na lidské kůži je druh Stapylococcus epidermidis další druhy jsou poměrně vzácné. K tomuto závěru dospěli prostřednictvím tradiční metody - kultivací bakterií v laboratoři. Jenomže jen málokterá bakterie se spokojí s podmínkami, které jí vědci ve zkumavce nebo na Petriho misce nabízejí. Některým nevyhovuje nabízená potrava, jiným teplota či vlhkost vzduchu. Většina z nich zkrátka v kultuře nevyroste.
Autoři nejnovějšího výzkumu na to šli jinak. Odebrali vzorky z lidské kůže a místo jejich kultivace v laboratoři „jednoduše" přečetli genetickou informaci, která se v odebraném materiálu ukrývala. Bakterie tedy vůbec nemuseli pěstovat, dokonce je ani nemuseli pozorovat v mikroskopu. Geny je prozradily mnohem spolehlivěji - včetně druhů, které dosud unikaly pozornosti. Stejnou metodou jiní vědci poznávají například překvapivě pestrý mikrobiální život oceánů.
Foto: profimedia.cz, Science
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.