Pozorování nejjemnějších detailů vnitřního uspořádání buněk, bakterií a virů umožňuje nová mikroskopická laboratoř, která byla představena v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (ÚMG AV) v Praze. Rekonstrukce prostor a nákup přístrojů pro jedno z nejmodernějších pracovišť v Evropě stály 55 milionů korun. Poznatky získané s pomocí takzvané elektronové mikroskopie mohou pomoci například při léčbě virových infekcí či rakoviny.
"Elektronová mikroskopie nám umožňuje pozorovat jednotlivé molekuly a jejich interakci mezi sebou. Je to základ dnešní biomedicíny, kdy se díváme, kdy pátráme o příčinách vzniku onemocnění," popsal vedoucí Centra mikroskopie ÚMG Pavel Hozák. Nejdříve se podle jeho slov začíná světelnou mikroskopií, elektronová nastupuje ve chvíli, kdy je třeba větší detail. Výzkumníci tímto způsobem například zkoumají mechanismy infekce či zda mají molekuly správný tvar, což ovlivňuje funkci dané bílkoviny. "Při nesprávném složení vznikají různá neurodegenerativní onemocnění," upozornil vědec. Rozlišení je podle něj lepší než 0,1 nanometru. "Pokud se to přepočítá, tak to lze popsat tak, že nějaká část buňky bude velká jako Strahovský stadion, zvětšení je opravdu obrovské. A díky tomu jsme pak schopni rozeznat jednotlivé detaily," nastínil Hozák.
Centrum spolupracuje na výzkumech oblasti bakterologie, virologie, ale i základního výzkumu, kdy vědci zkoumají například funkci genů a modifikaci genetické informace. "Další projekty směřují do farmakologie. Díváme se například na lipidové micely, které do tkání mohou přinášet léky a podobně," uzavřel vědec.
Laboratoř je součástí národní infrastruktury pro biologické a medicínské zobrazování Czech-Bioimaging, která spojuje výzkumné ústavy Akademie věd s univerzitami v Česku. Poskytuje také stálý přístup k moderním a nákladným technologiím a analýze dat pro mezinárodní vědeckou komunitu.
