Na planetu Mars poletí vědecká sonda. Co o rudé planetě víme?

Věda a technika
29. 7. 2020 14:27
Sluneční soustava. Planeta Mars je čtvrtá od Slunce.
Sluneční soustava. Planeta Mars je čtvrtá od Slunce.

Ve čtvrtek 30. července by měl odstartovat šestikolový automatický vědecký rover Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a zamířit na Mars. Co o našem planetárním sousedovi víme?

Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou od Slunce; oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).

Má velmi řídkou atmosféru, která není schopna zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci. Zatímco průměrná teplota na Marsu je kolem -55 stupňů Celsia, teploty na povrchu mají rozpětí od -133 do +27 stupňů Celsia. Asi 95 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý.

Přestože podmínky na povrchu Marsu jsou pro člověka velmi nepříznivé, je Mars planetě Zemi nejpodobnější. Den zde trvá jen asi o půl hodiny déle než na Zemi a sklon rotační osy způsobuje střídání ročních období, podobně jako na Zemi.

Povrch planety je převážně kamenitý a skalnatý. Vyskytují se zde dlouhá a hluboká údolí, obrovské vyhaslé vulkány, planiny pokryté písečnými dunami, dlouhá vyschlá řečiště a množství kráterů. Poblíž pólů planety lze sledovat tzv. polární čepičky.

Rudá planeta

Název dostal podle římského boha války Marta; říká se mu i rudá planeta - červený je prach a písek bohatý na oxid železitý. Peršané planetě říkali Mirich (válečný železný oštěp), Řekové Ares.

Na Marsu je také nejvyšší známá hora Sluneční soustavy - vulkán Olympus Mons, tyčící se do výšky 27 kilometrů nad povrchem planety.

Na Marsu zřejmě bývala tekutá voda, ovšem v dobách, kdy tam byly naprosto odlišné podmínky. Nyní se v tamním řídkém ovzduší voda v tekutém skupenství nevyskytuje (jen jako vodní pára či jako jemné ledové krystalky).

Podle zprávy italských vědců, zveřejněné v roce 2018 v časopise Science, je ale možné, že se pod ledem poblíž jižního pólu nachází velké solné jezero. Podle vědců takové prostředí není příliš příznivé životu v té podobě, jaká je známá na Zemi. Existují ale mikroby, které jsou schopné se na slané prostředí adaptovat.

Loni v dubnu vědci z římského Národního astrofyzikálního ústavu potvrdili, že se na povrchu Marsu vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů.

Autor: ČTK Foto: , Depositphotos.com/dagadu

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ