Restaurátoři oznámili, že v pražském kostele sv. Haštala možná našli hrob sv. Anežky České. "Radarový průzkum potvrdil možný nález předpokládané schránky s ostatky a insigniemi sv. Anežky Přemyslovny," řekl restaurátor Denis Anfilov. Hlavní kněz týnské farnosti však zprávu popírá.
Přestože byl hrob svaté Anežky České dlouhodobě považován za ztracený, v povědomí mnohých lidí dlouho byla představa, že Anežčin hrob je ukryt právě u sv. Haštala. Radar podle restaurátorů potvrdil, že pod zemí se nejspíš ukrývá přibližně půl metru dlouhá truhla a dva kovové předměty. Mohlo by se jednat o královskou pečeť a berlu abatyše.
Hypotéza. Jen jedna z mnoha
"Nic potvrzeno ani vyvráceno nebylo, jde jen o jednu z hypotéz," zdůraznil pro on-line deník TÝDEN.CZ Aleš Pištora, tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského.
A podle Českého rozhlasu hlavní kněz týnské farnosti v Praze Vladimír Kelnar zprávu popřel. Restaurátor Denis Anfilov, který médiím informaci o údajném hrobě světice sdělil, prý není kompetentní k vydávání zpráv za farnost svatého Haštala.
"Pan Denis Anfilov navíc v objektu samotného chrámu nepracuje. Pan Anfilov pouze uvěřil dohadům řeholnice z Moravy, která tvrdí, že právě v tomto kostele by ostatky měly být uloženy. Tato zpráva se ho zmocnila tolik, že jí začal vydávat za realitu," řekl Kelnar stanici Radiožurnál.
Historicko-stavební průzkum podle Aleše Pištory probíhá v rámci generální opravy, která byla zahájena po povodních v roce 2002. "V době, kdy byly ostatky svaté Anežky přeneseny neznámo kam, byl kostel sv. Haštala kostelem farním, takže existují hypotézy, že by se ostatky mohly nacházet právě tam. Proto v rámci průzkumu probíhají sondáže zjišťující možnou existenci hrobu," doplnil Pištora.
I kdyby se existence hrobu potvrdila, archeologové by nemohli ihned s určitostí potvrdit, že se skutečně jedná o místo posledního odpočinku svaté Anežky. Musel by následovat další průzkum pomocí analýzy DNA a dalších metod.
Naplní se proroctví?
Přestože je Anežka Přemyslovna historickou osobností, je její příběh opředen mnoha legendami a obestřen tajemstvím a zejména pro český národ má velký symbolický význam.
Mezi zemskými patrony má významné postavení, které je spojené také s jejím svatořečením. Anežku Českou kanonizoval papež Jan Pavel II. za účasti tisíců poutníků z Čech a Moravy 12. listopadu 1989. Pouhých pět dnů nato se v tehdejším Československu začal hroutit komunistický režim, a katoličtí věřící proto osvobození vlasti s aktem svatořečení neodmyslitelně spojují.
K jejímu jménu se pojí i různá prorotcví. Již od 15. století se například připomíná to, podle něhož "pokojné a šťastné časy v zemi české nastanou, když obyvatelé tělo blahoslavené Anežky najdou".
| Po stopách sv. Anežky České |
Průzkumy v kostele sv. Haštala restaurátoři obnovili po neobvyklém setkání. V dubnu se při práci v dílně na faře u sv. Haštala sešli s řádovou sestrou Annou Koláčkovou, františkánkou z kláštera sv. Kříže v Kroměříži. "Přijela do Prahy s jasným cílem - najít hrob sv. Anežky," vzpomíná Anfilov. Řádovou sestru k pátrání vedly informace pocházející z 20. a 50 let. 20. století, k nimž se nedávno dostala. Řádová sestra, která restaurátory svým nadšením přiměla k pátrání, se opírala o několik zdrojů. Letos v dubnu se dostala k pozůstalosti faráře Františka Spindlera, který zaznamenal v zimě roku 1954 výpověď Anny Tomanové (1907 až 1957). "Ostatky blahoslavené Anežky České jsou u sv. Haštala v Praze pod oltářními schody. Truhlička asi 50 cm. Je tam královská pečeť a berla abatyše. Všechno už je v bezpečí," uvedla tehdy Tomanová. Ještě před ní na možné uložení ostatků upozornila Terezie Neumannová (1898 až 1962) a její slova zaznamenal kardinál Karel Kašpar v březnu roku 1929. Život Neumannové provázely neobvyklé události, které mnozí věřící považují za zázraky, a dokonce usilují o její blahořečení. Stejně tak je tomu v případě Anny Tomanové. |
Foto: Wikimedia
