Frontální útok na zdravý rozum ze strany ekologistů a dalších pomatenců komentuje Petr Musil.
Jestliže devatenácté století nazýváme věkem páry, to jednadvacáté má našlápnuto k označení století zelené hysterie. Inu, posuďte sami. V pátek se středoškoláci vydali do ulic stávkovat za lepší klima. Šestnáctiletá Švédka, která je pro záškoláctví ve jménu planety inspirací, obdržela nominaci na Nobelovu cenu za mír. Německá středoškolská učitelka Verena Brunschweigerová celému světu oznámila, že rodit děti je pro životní prostředí snad horší než topit hnědým uhlím. Zbláznil se svět už definitivně, nebo mu ještě kousek zdravého rozumu zbyl?
Zatím to vypadá spíše na těžkou defenzivu. Gretu Thunbergovou na Nobelovu cenu navrhli tři norští poslanci socialistické strany. Zdůvodnění je vskutku originální. "Nominovali jsme Gretu, protože klimatická hrozba je možná jednou z nejvýznamnějších příčin válek a konfliktů," uvedl Freddy André Ovstegard, jeden z trojice zákonodárců. Jestliže mohl Nobelovu cenu míru získat americký prezident Barack Obama za řeči o nutnosti zredukovat počet jaderných zemí ve světě, proč by ji za prázdná gesta nemohla získat jedna skandinávská studentka?
Neměla by se ale radovat předčasně. Velkou konkurentkou je jí totiž už zmíněná Verena Brunschweigerová, kterou ještě donedávna znali maximálně její studenti na gymnáziu. Poté, co vydala svůj manifest Kinderfrei statt Kinderlos (Osvobození od dětí místo bezdětnosti), se zařadila nejen mezi "antioteplovací" celebrity, ale ještě se přes noc stala jednou z čelných představitelek světového antinatalistického hnutí.
To jsou lidé, kteří tvrdí, že nerodit děti je v zájmu těch nenarozených. Antinatalistou byl třeba slavný německý filozof Arthur Schopenhauer. Brunschweigerová však dala tažení proti dětem nový rozměr. Děti jsou prý obrovskou zátěží pro planetu. Jedno takové robě podle ní zodpovídá za vypuštění téměř šedesáti tun oxidu uhličitého ročně.
Není překvapivé, že Brunschweigerová se považuje za ekoložku a také feministku. Přivádět na svět děti je prý rovněž projevem patriarchátu, který ovládá naši společnost. Předpokládám, že také tato devětatřicetiletá Němka byla zrozena z nezdravého tlaku jejího otce na její matku a určitě se svým příchodem na svět dodnes nesouhlasí.
Nemám nic proti rozhodnutí kohokoli nemít děti. Vadí mi pouze ty pokrytecké a do důsledku nedomyšlené řeči okolo. Jako například to, že pokud už někdo chce vychovávat děti, má si nějaké adoptovat. Co bude, až už budou všechny "volné" děti adoptovány, se od Vereny Brunschweigerové nedozvíme.
Z hlediska lidského genofondu je nakonec dobře, že se tito lidé rozhodli nezanechat na zemi potomstvo. Jen bych na místě rodičů, na něž Brunschweigerová pedagogicky působí, začínal pomalu nervóznět. Co když tuto učitelku napadne, že vezme boj za záchranu planety do svých rukou a začne ho důsledně a plošně prosazovat?
Ale vážně. Ekologisté svou stupňující se hysterií jen potvrzují, že svobodomyslní lidé by se před nimi měli mít na pozoru. Poškozují bohužel i samo téma ochrany přírody. A paradoxně tak pro Zemi představují daleko větší hrozbu než lidé, kteří žijí obyčejný život.
Neznám nikoho, kdo by chtěl jezdit vozem, jenž má vysokou spotřebu paliva, kdo by chtěl protopit majlant, plýtval vodou nebo cíleně vyhazoval jídlo. Takové chování je nejen neekologické, ale i krajně neekonomické. Ona ekologisty proklínaná neviditelná ruka trhu totiž funguje nejen ve vztahu obchodním, ale i ve vztahu člověka k životnímu prostředí. Tím, že v každé situaci, kdy se o něčem rozhodujeme, hledáme variantu, jež nás bude stát nejméně úsilí či peněz (a tedy energie a znečištění životního prostředí), děláme to nejlepší i pro naši planetu.
Ekologisté nás svými od boku vystřelovanými soudy v našem efektivním chování jen znejišťují. Snaží se nám namluvit, že musíme žít ještě skromněji, než aktuálně žijeme. Obviňují nás ze sobectví, ačkoli nám sami sobecky vnucují svůj hodnotový žebříček. Nenechme se jimi zviklat a ovládnout jejich zeleným absolutismem.
