Neolitické sídliště, jehož stáří je odhadováno na 7500 let a jež bylo objeveno v Srbsku, napovídá, že takzvaná doba měděná čili eneolit mohla v Evropě začít o 500 let dříve, než se dosud předpokládalo. Nedávné vykopávky v Pločniku dokonce ukazují, že zde vyrostla metropole s vysokým stupněm kultivovanosti a smyslem pro umění a módu.
Neolitické sídliště kultury Vinča vzniklo v údolí sevřeném mezi řekami, lesy a horami v dnešním jižním Srbsku. Jeho mužští obyvatelé se hemžili kolem pece, v níž se tavil kov na výrobu nářadí. Jedno dobytče tahalo náklad rudy kolem umělecké dílny a skupiny mladých žen v krátkých suknicích, vykresluje atmosféru sídliště agentura Reuters.
"Podle nalezených figurek se mladé ženy krásně oblékaly, stejně jako dnešní děvčata do krátkých topů a minisukní, a na pažích nosily náramky," říká archeoložka Julka Kuzmanovičová-Cvetkovičová.
Kmen beze jména, který mezi lety 5400 a 4700 před naším letopočtem obýval území o rozloze 120 hektarů na místě dnešního Pločniku, byl znalý obchodu, rukodělné výroby, umění i metalurgie. Nedaleko osady je dokonce teplý pramen, který by mohl být nejstarším "lázeňským" místem starého kontinentu.
"Na kráse jim záleželo, vyráběli vynikající keramiku v šesti desítkách různých tvarů. Sošky nepředstavovaly pouze božstva, ale vznikaly také z čistého potěšení," poznamenala Kuzmanovičová.
Mrtví byli pohřbíváni v upravených nekropolích
Nálezy jsou jednoznačným dokladem pokročilé dělby práce a organizace. Domky byly vybaveny píckami, zvláštními jámami na odpadky, mrtví byli pohřbíváni v upravených nekropolích. Lidé spali na vlněných matracích a kožešinách, oblečení si vyráběli z vlny, lnu a kůže. Chovali také domácí zvířata.
Společenství se rovněž velmi hezky chovalo k dětem. Mezi zachovalými artefakty jsou hračky například ve tvaru zvířat a hliněných chrastítek a malé, neuměle vytvarované nádobky, které zřejmě vyráběly děti při svých hrách.
K nejúžasnějším nálezům nicméně patří velice důmyslná kovodílna s výhní a nástroji, včetně měděného majzlíku, kladiva a sekery.
"To by mohlo být důkazem, že doba měděná začala v Evropě už o 500 let dříve, než jsme si mysleli," prohlásila badatelka.
Eneolit představuje první fázi využívání kovů člověkem
Měděné náčiní bylo používáno souběžně se starším kamenným nářadím. Předpokládá se, že jeho doba nastala kolem čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem v jihovýchodní Evropě a ještě o něco dříve na Blízkém východě.
Kultura Vinča kvetla v období mezi lety 5500 - 4000 př. n. l. na území dnešní Bosny, Srbska, Rumunska a Makedonie. Název dostala podle srbského města Vinča, deset kilometrů východně od Bělehradu, kde byly v první polovině minulého století vykopány zbytky osmi neolitických vesnic.
Objevený důl - nejstarší v Evropě - u blízké řeky Mlava ukazuje, že Vinča by mohla být také první kovodělnou kulturou, čemuž odpovídá i osada v Pločniku. "Tyto poslední nálezy dokládají, že kultura Vinča pochází z prvopočátků metalurgické kultury. Věděli jak najít nerosty, jak je dopravovat a tavit na nářadí," vysvětlil archeolog Dušan Šljivar ze srbského Národního muzea.
Pločnická dílna měla 25 metrů čtverečních, její dřevěné zdi byly pokryty hlínou. Hutnická pec byla umístěna mimo místnost, která byla vybavena trubicovitými větracími otvory se stovkami dírek a pratypem komína, jenž zajišťoval přívod vzduchu pro oheň v peci a bezpečný odvod kouře.
"V Bulharsku a na Kypru byly rovněž nalezeny podobné dílny, ale neměly komíny. Lidé foukali vzduch jakýmisi slámkami, čímž byli vystaveni vedru a kysličníku uhličitému," připomněl Šljivar.
Pravěcí slévači s velkou pravděpodobností měli zkušenosti i s barevnými nerosty, například s modrým azuritem, zářivě zeleným malachitem a červeným kupritem. Stopy malachitu byly nalezeny na vnitřní straně jednoho hrnce.
Sídliště zničil někdy v pátém tisíciletí rozsáhlý požár.
Pločnické sídliště bylo objeveno v roce 1927, kdy byla budována železniční trať z města Niš do provincie Kosovo. Kvůli válce, nedostatku prostředků a překážek ze strany zemědělců však byl řádný výzkum zahájen až v roce 1996.
Ilustrační foto: www.iabrno.cz
