Izraelští vědci v nově publikované studii informovali o svém záměru využít mořské živočichy sumky ke studiu množství plastů v oceánech. Tvorové velcí jako dlaň žijí přisedlým způsobem života a daří se jim stejně v křišťálově čisté vodě jako ve vodách znečištěných průmyslovým odpadem. Rozborem obsahu jejich těl bude možné zjistit množství znečištění v jednotlivých částech moří. Studie vyšla v časopise Marine Pollution Bulletin.
Do oceánů se dostává ohromné množství plastového odpadu - OSN rychlost znečišťování tímto odpadem přirovnala k tomu, jako by se každou minutu do moře svrhl plast z korby jednoho nákladního vozu. Pokud se situace nezlepší, bude za 30 let v mořích více plastů než ryb.
Není ale zatím znám dopad mikroplastu, tedy miniaturních částic, které se dostávají do mořských organismů.
"Sumky jsou přisedlé k jednomu místu po celý svůj život a podobně jako pumpa filtrují vodu. Mohou nám poskytnout informaci o tom, jak vypadal ekosystém v jejich okolí po dobu jejich života," řekla spoluautorka studie Gal Veredová z univerzity v Tel Avivu.
Podle vědců je dobré využívat právě sumky, protože z evolučního hlediska jsou příbuzné člověku. Poznatky získané z jejich organismů mohou být užitečnější než ty získané studiem jiných mořských živočichů, například ryb nebo mlžů. "I když vůbec nevypadáme jako oni, náš systém je podobný," řekla Noa Šenkarová z oddělení zoologie na univerzitě.
Paradox na jedno použití
Plast nikdy nezmizí. Rozpadne se na mikročásti o velikosti rýžového zrnka a naváže se na kapky látek, jaké se nacházejí v kosmetice nebo čisticích prostředcích. V této podobě je konzumují volně žijící zvířata a z nich pak vstupují do potravinového řetězce, vysvětlila Veredová.
V Ejlatu v Rudém moři prohledávala mola a skály a na jedné cihle našla přisedlý celý trs sumek. Přenesla je do laboratoře a stiskem z nich vyšel obsah jejich těla. Byly v něm mikroplasty, jež kdysi možná tvořily plastové lahve nebo sáčky, které jsou odhozeny všude u pobřeží Izraele.
"Člověk vytvořil materiál, který je schopen přetrvat stovky, tisíce let. A využívá ho jako výrobek na jedno použití, což je paradox," řekla Veredová.
