Čtrnáct mimořádně vyprahlých let, která zažili obyvatelé zemí okolo Středozemního moře, bylo rekordních. Podle stromových letokruhů šlo o nejsušší období posledních devíti století.
Nedostatek vody, jenž zasáhl Středozemí mezi roky 1998 a 2012, pravděpodobně silně přispěl k problémům na území Sýrie a dalších států, jež trvají dodnes. Sucho totiž nutí obyvatele venkova ke stěhování do měst, což způsobuje nepokoje. Blízký východ samozřejmě nikdy nevynikal stabilitou. Dlouhotrvající sucha nejsou v oblasti také nic neobvyklého. Skupina výzkumníků vedená Benem Cookem z Goddardova institutu v New Yorku však tvrdí, že poslední vyprahlé období bylo rekordní. Vědci studovali letokruhy stromů.
Když je dostatek vody, stromy přirůstají a letokruhy jsou silné. Pokud je vody naopak málo, jsou stromy rády, že vůbec přežijí (pokud přežijí) a letokruhy jsou uzoučké. Cookovi a jeho spolupracovníkům to umožnilo sestavit historii such od roku 1100 do roku 2012. Údaje z letokruhů navíc zkombinovali s dochovanými záznamy o vyprahlých obdobích z historických pramenů.
Závěr, zveřejněný v časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres, byl jednoznačný. Sucho v Levantě, což je odvěký název pro oblast, v níž leží dnešní státy Izrael, Sýrie, Jordánsko, Libanon, Kypr a Turecko, bylo nejhorší za devět století. Všechny ostatní vyprahlé periody za celou tu dobu byly o deset až dvacet procent mírnější. Během posledních pěti set let byla sucha ve srovnání s tím mezi lety 1998 a 2012 slabší dokonce o polovinu.
Hlavní účel výzkumu byl odlišit sucha způsobená běžným klimatickým kolísáním od změn souvisejících se současným oteplováním zeměkoule. Jediný způsob, jak to udělat, je prozkoumat přirozené pozadí, a to pak porovnat se změnami z poslední doby.
"Když se podíváme na nedávné události a najdeme v nich anomálie, které jsou mimo rozsah přírodní variability, můžeme s určitou jistotou říct, že to vypadá, jako by k téhle konkrétní události přispěla klimatická změna způsobená lidmi," vysvětlil Cook. V případě poslední anomálie v Levantě je to téměř jisté.
Vědci také zjistili, že existuje jakási klimatická houpačka mezi severní částí Středozemí - Řeckem, Itálií a francouzským a španělským pobřežím - a východní Afrikou. Když je v severním Středozemí sucho, ve východní Africe je dostatek vody, a naopak. Výzkum pomůže vylepšit klimatické modely, které by mohly obyvatele Středozemí před suchem varovat.
