Většina z přibližně patnácti set švýcarských ledovců do konce století roztaje. Zabránit tomu už nemůže ani případné okamžité ukončení produkce skleníkových plynů, napsal s odvoláním na vědce švýcarský list Tages Anzeiger. Mizení ledovců zmenšuje zásoby pitné vody a zvyšuje riziko přírodních katastrof.
Proces tání je již v plném proudu. Ledovce ve Švýcarsku byly nejrozlehlejší v takzvané malé době ledové kolem roku 1850, tehdy zabíraly zhruba 1735 kilometrů čtverečních. Do loňského roku se však tato plocha zmenšila téměř o polovinu. Tloušťka ledu se ve stejném období zmenšila o téměř 60 procent.
"Švýcarské ledovce už nelze zachránit," řekl Matthias Huss z technické vysoké školy (ETH) v Curychu. "Zpomalování globálního oteplování přišlo pro švýcarské ledovce příliš pozdě," dodal. Do roku 2100 prý i při největším úsilí o snížení emisí oxidu uhličitého zmizí 80 až 90 procent masy švýcarských ledovců.
Tání ledovců zvyšuje hladiny moří a mění koloběh vody i obraz krajiny a fungování ekosystému. V zemích, jako je Švýcarsko, ohrožuje také turistiku.
Tání ledovců na celém světě nabralo od začátku 21. století rekordní rychlost a je nezadržitelné. V roce 2015 to uvedlo Světové středisko pro monitorování ledovců (WGMS) se sídlem na Curyšské univerzitě. Ledovce v různých částech světa jsou prý natolik silně vyvedené z rovnováhy, že by led ztrácely i bez postupující změny klimatu.
Obzvláště postižená je právě oblast Alp. Očekává se, že do poloviny století se v jejich švýcarské části zvedne teplota v zimě o 1,8 stupně a v létě o 2,7 stupně Celsia.
