Předčasné úmrtí kvůli kouření v ČR nejvíce hrozí v Ústeckém kraji. Vyplývá to z nové studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), která se zabývala nejen pravděpodobností úmrtí, ale i efektivním směřováním prevence, a to až na úroveň jednotlivých obcí. Určuje tedy místa a sociální skupiny, na které se programy na odvykání kouření musí zaměřit. Ve střední Evropě dosud takto podrobná analýza scházela. V pondělí to řekl mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Podle vědců činí podíl kouření na roční úmrtnosti v tuzemsku 17 procent, což odpovídá 17 tisícům až 19 tisícům lidem, kteří v ČR za jeden rok zemřou na nemoci z kouření. "Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě rakoviny plic se soudí, že kouření odpovídá za více než 90 procent těchto onemocnění. I přes to, že počet kuřáků v Česku pozvolna klesá, představuje úmrtnost v souvislosti s kouřením vážný problém," uvedl odborník na závislosti z NUDZ Ladislav Csémy.
Podle studie jsou u mužů i u žen významné odlišnosti v riziku předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením, rozdíly závisí na místě, kde žijí. "Nejhorší situace je v severozápadních částech republiky, a to především v Ústeckém kraji, kde je toto riziko až 1,5krát vyšší, než je celonárodní průměr," uvedl Ladislav Kážmér z NUDZ. Naopak směrem na jihovýchod republiky riziko klesá. Významný vliv má i míra nezaměstnanosti a vzdělanost obyvatel v místě, konkrétně čím nižší úroveň vzdělání a čím vyšší míra nezaměstnanosti je na daném území, tím je vyšší riziko předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením.
Studie uvádí, že úmrtnost mezi muži byla přibližně dvojnásobná oproti ženám, vliv nezaměstnanosti i vzdělanosti je u obou pohlaví podobný, což ukázala například výrazně vyšší úmrtnost žen i mužů v severozápadních regionech. Některé kraje jsou ale v případě žen specifické. "Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen," uvedl Kážmér. Specifikum podle vědců představuje v případě žen také Jihočeský kraj, kde je pro ně riziko obdobné jako v Ústeckém kraji.
Podle vědců je ve velkých městech, zejména u mužů, zpravidla riziko předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením nižší, ale významnou výjimku představuje Ostrava. "V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím," doplnil Kážmér. Riziko předčasného úmrtí kvůli kouření je sice relativně nízké na jižní Moravě, jiné studie autorů však naznačují zvýšené riziko předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholem.