Na konci posledního zalednění se poroučela ze zemského povrchu spousta druhů živočichů. Na tom by nebylo nic divného, stává se to po všech dobách ledových. Poslední vymírání bylo ale podivně selektivní. Vymíralo neobvykle mnoho zvířat těžších než deset kilogramů.
Ohledně příčin katastrofy existují dvě soupeřící hypotézy. Podle první ji způsobila samotná změna klimatu, podle druhé lidé, kteří větší druhy živočichů lovili, případně lovili jejich kořist a konkurovali jim tak. O příčinách vymírání už vznikla spousta vědeckých prací. Část z nich podporuje první zmíněné vysvětlení, část druhé. Z technických důvodů byly ale dosavadní výzkumy vesměs úzce zaměřeny. Týkaly se nějaké přesně definované skupiny živočichů, jako jsou třeba chobotnatci, nebo oblasti zemského povrchu, například Austrálie.
Tento týden však vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B velká studie, která se týká celé zeměkoule. Jsou pod ní podepsaní čtyři vědci z univerzity dánském Aarhusu. První autor se jmenuje Christopher Sandom.
Biologové prozkoumali historii rozšíření zvířat, jejichž hmotnost byla větší nebo rovna deseti kilogramům v období o 132 000 do 1000 let před dneškem. Poslední zalednění skončilo před devatenácti až dvaceti tisíci lety. Výzkumníci nakrmili daty o osudu druhů statistický software. Vyšlo najevo, že změna klimatu se na vymírání podílela jen slabě. Katastrofa se zato šířila stejně, jako se šířilo lidské osídlení.
Během zvoleného rozmezí zmizelo 177 druhů velkých živočichů. Nejvíc jich vymřelo v Jižní Americe, 62. Za ní následovala Severní Amerika s 43 druhy, po ní se umístila Asie s 38, Evropa s 19 a Afrika s osmnácti. Do fosilního záznamu odešli oblíbení mamuti, srstnatí nosorožci, nebo obří jeleni a lenochodi.
Problém podobných statistických výzkumů je, že samy nic nedokazují. Šíření lidí po zeměkouli mohl, aspoň v principu, napomáhat nějaký neznámý faktor, který zároveň škodil velkým zvířatům. Po desetitisících let to pak vypadá, jako by lidé zvířata vyhubili, ačkoliv to tak být nemuselo. Historie je neopakovatelná. Přírodní vědy vyžadují opakovatelné experimenty, takže se ke zkoumání dějin hodí jen omezeně.
