Paleontologové objevili tři blízce příbuzné zkameněliny předků savců staré asi 160 milionů let. Jejich přidání do našeho rodokmene posune dobu, kdy jsme začali chodit po světě z období mezi 176 a 161 miliony let do doby mezi 235 a 201 milionem let před dneškem.
My, savci, jsme úspěšná a rozmanitá skupina živočichů. Spektrum naší velikostí se rozprostírá od letouna netopýrka thajského, který má něco mezi dvěma a 2,5 gramy, po plejtváka obrovského, vážícího okolo 170 tun. V současnosti nás na Zemi žije necelých pět a půl tisíce druhů, což je na obratlovce, jejichž linie jsou ve srovnání například s hmyzem málo početné, víc než slušné. Nejsme jen početní, ale i rozmanití. Některé savčí skupiny kladou vejce, jiné rodí živá mláďata. Původ savců je ale pořád ještě záhada.
Skupina paleontologů vedená Jin Mengem z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku teď popsala tři nové savčí druhy, jež by ji mohly trochu objasnit. Všechny fosilie, které vědci popisují v časopise Nature, jsou staré přibližně 160 milionů let. Pochází tedy z období jury, během nějž se pomalu rozpadal superkontinent Pangea, a souši dominovali dinosauři. Nové druhy si byly navzájem příbuzné a vzdáleně připomínaly dnešní veverky. Jejich hmotnosti odhadují vědci na 40, 83 a 300 gramů.
Hrbolaté stoličky
Všechna tři zvířata byla blízce příbuzná, takže je paleontologové zařadili do společné větve stromu života. Měla dlouhé ocasy a tlapky přizpůsobené ke šplhání po kmenech a větvích jurské zeleně. "Byli to dobří lezci a pravděpodobně trávili ve stromech víc času než veverky," prohlásil Meng. "Jejich nohy a ruce byly adaptované k držení větví a ne k běhání po zemi." Naši dávní příbuzní se mohli živit smíšeným jídelníčkem, sestávajícím se z drobného hmyzu a dalších členovců zároveň s ořechy nebo ovocem.
Vědce zaujal jejich chrup, který je odlišný od ostatních savců. Naše zuby mají drobné výběžky, jejichž počet se liší podle určení. Lidské stoličky jich mohou mít až pět. Společný předek všech savců je měl pravděpodobně jen tři.
Zástupci nové jurské savčí skupiny jich ale mají dvě řady po sedmi na každé straně stoličky. Až na tuhle drobnou odlišnost, o jejímž původu nemají zatím vědci ponětí, spadají téměř jistě mezi savce.
Savčí ucho
Nasvědčuje tomu například stavba jejich středního ucha. Stejně jako my, lidé, měli tři sluchové kůstky - kladívko kovadlinku a třmínek. Tutu trojici považují vědci za jeden z hlavních znaků, které odlišují savce od ostatních skupin živočichů. Když Meng a jeho spolupracovníci zkusili umístit novou skupinu do rodokmene všech savců, zjistili, že kvůli nim bude potřeba posunout dobu, kdy se oddělili od ještěrů, hadů a haterií.
Zdá se, že se to stalo na konci triasu, někdy mezi 201 až 230 miliony let. Horké a suché klima Pangey se tenkrát začalo měnit na chladnější a vlhčí vlivem jejího počínajícího rozpadu. K podobnému závěru o původu savců došly i některé studie, jejichž autoři se snažili určit dobu vzniku savců pomocí hromadění mutací v jejich DNA. Až doteď ale převažoval názor, že se savci objevili teprve před 161 až 176 miliony let.
