Příbuzný Triceratopse
Nový americký dinosaurus měl asijské předky
15.12.2014 17:35 Původní zpráva
Ceratopsidi byli rozsáhlá a úspěšná větev rodokmenu dinosaurů. Na hlavě mívali rohy a kolem krku kostěné límce. Největší druhy z linie vážily přes deset tun. Nový americký druh je starobylý, proto vypadá trochu jinak. Přesto k nim patří.
Snad nejoblíbenější druh ceratopsida je proslulý Triceratops, který žil ve stádech na území dnešních Spojených států před 68 až 66 miliony let. Triceratops ale patřil k posledním ceratopsidům na severoamerickém kontinentě. Jeho příbuzní po něm pobíhali přes čtyřicet milionů let. Až do objevu nového druhu jménem Aquilops americanus o nich měli paleontologové doklady, které byly sice jednoznačné, jenže nepříliš informativní. Byly to jednotlivé zuby nebo kosti. Daly se sice zařadit k ceratopsidům, ale nedaly se identifikovat jako konkrétní druhy.
Nový nález, popsaný v časopise PLoS ONE skupinou vědců v čele s Andrewem Farkem z Alfova muzea v kalifornském Claremontu změnil situaci. Je to velká část lebky, která už k popisu nového druhu stačí. Je stará něco mezi 104 a 109 miliony let.
Jako vrána
Jméno nového druhu pochází z Latinského výrazu aquila, což značí orel, kterého asi trochu připomínal zoban zvířete, a řeckého slova pro obličej, ops. Zkamenělinu našli paleontologové v okrese Carbon County ve státě Montana. Proti svým příbuzným, kteří žili o čtyřicet milionů let po něm, byl Aquilops malý.
Jeho lebka měla osmdesát čtyři milimetrů. Vědci odhadují, že celé zvíře mohlo být velké asi jako vrána. Nový druh není ostatně mladším americkým triceratopsidům ani zvlášť příbuzný.
Prokázala to počítačová analýza. Když Fark a jeho spolupracovníci porovnali lebku s dalšími známými druhy triceratopsidů, vyšel Aquilops příbuznější druhům z Asie než z Ameriky.
To podporuje teorii, podle níž byla dnešní Severní Amerika v období před asi 113 až 105 miliony let propojená s Asií. Oba světadíly si vyměňovaly druhy, k nimž patřili i příbuzní Aquilops. Podrobnosti této výměny jsou ale ještě zahaleny tajemstvím.
Beringie
Oba kontinenty pravděpodobně spojoval pevninský most v oblasti dnešní Beringovy úžiny. Její dno se, když klesne hladina moře, vynořuje nad hladinu. Dělo se tak nejspíš i v době, kdy měly světadíly jiný tvar než dnes. Slavný švédský botanik Eric Hultén pro souš v místě úžiny navrhl ve třicátých letech minulého století název Beringie. Kromě ceratopsidů nasvědčují propojení zkameněliny dalších skupin dinosaurů.
Jsou to například Tyranosauři. Možná nejpřesvědčivější důkaz spojení je rod kachních dinosaurů Saurolophus, jehož fosilie našli paleontologové zároveň v Mongolsku a v Kanadě.
Po dinosaurech došlo k výměně ještě před přibližně 55 miliony lety, když už mezi oběma světadíly cestovaly savci. Znovu pak před dvaceti miliony lety.
Současný svět nejvíc ovlivnilo vynořovaní a ponořování Beringie během střídání ledových a meziledových dob na konci třetihor. Z Asie do Ameriky po ní přešli suchým mokasínem i lidé, předkové dnešních Indiánů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.