Podle nového odhadu žije na zemi 8,7 milionu druhů. Ale...

Odhadnout počet druhů organismů se biologové pokoušejí už od dob Carla Linného. Aktuální odhady kolísají od tří do sta milionů, nepočítáme-li bakterie. Studie zveřejněná v časopise PLoS Biology dospěla s využitím zcela nové metody k počtu 8,7 milionu. Mnozí odborníci ji však odmítají.

Spočítat rostliny, živočichy, houby a prvoky je nadlidský úkol. U většiny skupin známe jen malé procento druhů a na zemi stále zbývá mnoho jen velmi nedokonale prozkoumaných oblastí. Nedostupnými horskými údolími v tropických pralesích počínaje a mořským dnem konče. Všechny odhady proto vycházejí z nepřímých důkazů.

Camilo Mora z Havajské univerzity s kolegy z dalších amerických a kanadských výzkumných institucí přišli s novou metodou, jak se dobrat alespoň řádově správných výsledků. Začali tím, že se podívali na vyšší taxonomické jednotky – čeledi, řády, třídy a kmeny. (Například člověk patří do třídy savců a kmene strunatců.) Čím vyšší taxonomická jednotka, tím spolehlivější údaje o její rozmanitosti máme. Analýza údajů o počtech nově popsaných skupin organismů od roku 1750 ukazuje, že počet nově objevených vyšších taxonomických skupin v poslední době klesá. Biologové jich zřejmě už většinu znají. Je například velmi nepravděpodobné, že se někde na zemi skrývá větší množství dosud nepoznaných kmenů.

Mora s kolegy si uvědomili, že poměry počtu zástupů dvou nad sebou umístěných hierarchických skupin jsou poměrně stabilní. Biologický systém vytváří jakousi pyramidu: velké množství druhů lze rozdělit do menšího počtu rodů, ty do ještě menšího počtu čeledí a tak dále až ke kmenům a říším. Z počtu tříd a řádů tak lze například odhadnout počet čeledí, rodů a druhů... Že to funguje, vědci ověřili u dobře prozkoumaných skupin organismů, v nichž nově popsaných druhů přibývá jen málo: u savců, ptáků a ryb. Výpočty řádově odpovídaly skutečně popsanému počtu druhů.

Příliš nízký odhad?

Touto metodou biologové odhadli, že celkový počet druhů na zemi je 8,7 milionu, přičemž připouštějí chybu ve výši 1,3 milionu oběma směry. Čtvrtina druhů podle nich žije v oceánech, zbytek na souši. Pokud mají pravdu, zbývá ještě objevit a popsat 91 procent mořských a 86 procent suchozemských druhů. Biologové totiž dosud popsali pouze 1,25 milionu druhů, každý rok k nim přidají zhruba 15 tisíc. Práce tedy mají ještě na dlouhé a dlouhé roky.

Mnozí biologové nový přístup vítají jako inspirativní, další však zvolený přístup kritizují. Například popularizátor vědy Carl Zimmer ve svém článku v New York Times cituje entomologa Terryho Erwina: "Není důvod předpokládat, že se rozmanitost málo studovaných skupin řídí stejnými pravidly jako rozmanitost dobře popsaných skupin. Změřili lidskou aktivitu při popisu druhů, ne biodiverzitu."

Podobně evoluční biolog David Pollock z Coloradské univerzity, který se zabývá houbami, v New York Times upozorňuje, že různé seriozní odhady hovoří až o pěti milionech druhů hub, kdežto nová studie se dopočítala jen 660 tisíc.

Bakterie? Velká neznámá

Nová studie se sice pokusila odhadnout i počty bakterií, sami autoři však přiznávají, že v tomto případě jejich výsledky skutečnost zcela jistě hrubě podceňují. Výpočet se totiž zastavil přibližně na deseti tisících. Takové množství bakteriálních druhů však lze odhalit v jediné hrsti půdy. Nově objevených bakterií přibývá velmi rychle, zvolenou metodiku tedy v jejich případě nelze použít.

Problém je i v samotné definici druhů u bakterií. Tyto primitivní organismy si totiž běžně vyměňují části své genetické informace a neustále se proměňují. Díky novým metodám molekulární biologie zjišťujeme, že jejich diverzita je obrovská a zřejmě daleko přesahuje rozmanitost všech ostatních skupin organismů dohromady.