Paleontologové často dovedou ze zdánlivě bezvýznamného fosilního nálezu rekonstruovat celý příběh. Tři vrypy na úlomku velrybího žebra podle nich vyprávějí o dramatu, které se odehrálo před třemi až čtyřmi miliony let.
Úlomek velrybího žebra nalezený v lomu v Severní Karolíně na sobě má tři vrypy, které paleontologové z marylandského Calvertského mořského muzea přisoudili útoku pravěkého žraloka Carcharocles megalodon nebo podobného druhu. Útočící jedinec podle nich měřil čtyři až osm metrů.
Žralok sice zřejmě vykousl velký kus masa, velryba však svému zranění bezprostředně nepodlehla. Poraněná kost se totiž částečně zacelila nově utvořenou kostí. Tkáň měla pouze provizorní charakter, tělo její tvorbou reagovalo na infekci, kterou potvrdilo i vyšetření počítačovou tomografií.
Zcela zacelit se už rána nestihla, velryba zahynula dva až šest týdnů po útoku. Není však jisté, že to bylo v důsledku zranění. Smrt mohla nastat z jiných příčin. Vědci o svém nálezu informují v časopise International Journal of Osteoarchaeology.
Je to jeden ze vzácných případů, kdy se paleontologům podařilo na některé z fosilií odhalit (alespoň částečně) zhojené zranění. Zpravidla nacházejí jen stopy po zubech mrchožroutů. Platí to i pro dosud jediného českého dinosaura.
V roce 2003 objevil lékař a amatérský paleontolog Michal Moučka v lomu poblíž Mezholez u Kutné Hory asi čtyřicet centimetrů dlouhý úlomek stehenní kosti býložravého dinosaura blízce příbuzného rodu Iguanodon. Měřil asi čtyři metry a žil někdy před sto miliony lety. Profesionální paleontologové později v téže lokalitě objevili další fragmenty. První z kostí nese stopy po žraločích zubech, neboť oblast na území dnešních středních Čech v době života tohoto dinosaura pokrývalo mělké moře s ostrovy. Možná verze zdejšího příběhu zní, že mršina spadla do vody a žraloci ji roztrhali.
