V oblasti Ptačího potoka na Šumavě, kde aktivisté brání už déle než týden dřevařům v kácení stromů napadených kůrovcem, jsou horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by měly být ponechány přírodním procesům, říká profesor Pavel Kindlmann z Centra pro výzkum biodiverzity, společného pracoviště několika ústavů Akademie věd ČR a vysokých škol. Otázkou podle něj není, zda kácet, nebo nekácet, ale kde.
Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách.
Anketa:
Komu držíte palce ve sporu o kácení stromů na Šumavě zasažených kůrovcem?
Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, kdežto v nižších partiích lidé smrky vysázeli místo původních jedlí a bučin. Tam vidí ekologové prostor pro lidský zásah. Místo smrků by v nižších polohách měly znovu dostat prostor jedle a buky, které by vytvořily přirozené pásmo proti šíření kůrovce do okolních lesů. Na rakouské části hor bylo toto pásmo zachováno a jako přirozená bariéra funguje.
Národní park, nebo Stromovka?
Podle Kindlmanna má ředitel parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park "vytvořit", nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský. I kůrovec je podle vědce přirozenou součástí smrkových porostů, větší škody působí v hospodářských lesích, nikoli v porostech vzniklých samovolně náletem, kde je místo pro různověké stromy.
"Stráský chce na Šumavě pokácet 68 tisíc stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách," uvedl Kindlmann.
Důležité podle vědců také je, aby co nejvíc pokácených smrků zůstalo v parku ležet. Horské smrčiny jsou totiž velmi chudé na živiny a nové stromky lépe prospívají na tlejícím dřevě.
Vědce pozvalo na tiskovou konferenci Hnutí Duha, biologové však svůj výše zmíněný názor na boj s kůrovcem vyjádřili už mnohokrát dávno před aktuální blokádou.
Aktivisty podporuje řada přírodovědců, na jaře část z nich založila stínovou vědeckou radu parku. I podle ní je Ptačí potok biologicky velmi cennou lokalitu podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a místem, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému.
"Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin," uvedla rada ve svém stanovisku.
