Dinosauři pravděpodobně disponovali výpočetní kapacitou potřebnou k řízení letu ještě dřív, než se odhodlali vznést do vzduchu. Mozek německého praptáka byl na půl cesty mezi plazem a ptákem.
Ptáci jsou nejpočetnější linie evolučního stromu čtyřnožců. Jejich počátky se dají vystopovat přibližně sto padesát miliónů let do minulosti, do období jury. Specialisty na obratlovce jejich evoluce fascinuje. Ačkoliv se začali zajímat o počátky ptáků už v předminulém století, ještě se jim nepodařilo téma vyčerpat. Každou chvíli přicházejí s novými objevy, ať už jde o nové ptákům příbuzné skupiny dinosaurů, nebo analýzy a srovnání už známých fosilií. Skupina paleontologů vedená Amy Balanoffovou z Amerického přírodovědného muzea v New Yorku se pustila druhou cestou.
Badatelé seznamují v časopise Nature odbornou veřejnost s výsledky porovnání mozkovny nejznámějšího praptáka vůbec, Archeopteryxe, s mozkovnami jeho příbuzenstva. Chtěli zjistit, nakolik byl mozek Archeopteryxe a jeho dalších evolučních bratranců připravený k letu.
Dnešní ptáci totiž, navzdory zaběhnutým klišé, mají proti zbytku čtvernožců neobvykle vyvinuté mozky. Létání není jednoduché. Relativní velikostí mozku v porovnání s ostatními čtvernožci můžeme ptákům konkurovat je my, savci. Naše hlavy ovšem vyrostly do obřích rozměrů nezávisle na hlavách létajících dinosaurů.
Náročné výpočty
Ptáci mají nadprůměrně vyvinuté oblasti mozku určené k řízení a koordinaci pohybů a k vnímání zrakových podnětů (Savci jsou naopak čichově orientovaná zvířata.). Jak na tom byl Archeopteryx? Ze srovnání plyne, že dobře. Jeho mozek sice nebyl tak vyvinutý jako mozek dnešních ptáků, nebyl a ale ani nepřipravený zvládnout tak výpočetně náročný úkol, jako je let.
Mohlo by to odpovídat rozšířenému názoru, podle nějž se prapták sice sám aktivně nelétal, mohl ale klouzat jako dnešní poletuchy, i když pravděpodobně obratněji. V kontextu dalších skupin dinosaurů ale mozek Archeopteryxe nevyčníval.
Ve srovnání se s blízkými příbuznými, dinosaury z čeledí Troodontidae a Dromaeosauridae, konkrétně se zvířaty jménem Zanabazar a Tsaagan neměl Archeopteryx nijak zvlášť výkonný mozek. Do skupiny Dromaeosauridae patří i populární Velociraptor.
Jen odletět
Obě zmíněné skupiny dinosaurů byly opeřené. Obě měly klíční kosti srostlé v jeden útvar, zvaný sáňky. Mozek Archeopteryxe byla podle Balanoffové a jejích spolupracovníků vybaven podobně vyvinutým mozečkem a optickými laloky jako mozek dnešních ptáků. Nebyl ještě zcela ptačí, ale měl už k ptákům nakročeno. Podobně na tom byli i jeho příbuzní z čeledí Troodontidae a Dromaeosauridae.
Do jejich blízkého ostatně spadali i Microraptor a Anchiornis, kteří létali, nebo spíš plachtili, s použitím všech čtyř končetin, nikoliv pouze dvou předních jako dnešní ptáci. Mozek Archeopteryxe byl podle paleontologů vybaven i strukturou, která dnešním ptákům slouží ke koordinaci smyslových informací z receptorů uvnitř těla. Zanabazar ani Tsaagan ji ale nejspíš nevlastnili.
