Sloni jsou inteligentní savci s komplikovaným společenským životem. Když vidí, že má jejich kamarád z něčeho strach, utěšují ho. Používají k tomu doteky chobotem a speciální druh troubení.
Vystrašeného slona poznáte podle toho, že roztáhne uši a zvedne ocas. Ačkoliv jsou to velcí tvoři, vyděsit je může ledacos. Může to být třeba šelest v trávě, který by mohl signalizovat přítomnost hada nebo jiného nebezpečného zvířete. Děsí je i setkání s velkým zlým psem, nebo třeba s jiným, nepřátelským slonem. Joshua Plotnik a Frans de Waal z Emoryho univerzity v Atlantě pozorovali šestadvacet slonů indických ze sloního tábora v severním Thajsku. V časopise PeerJ, tvrdí, že se při setkání s nebezpečím navzájem utěšují. Takové chování je v živočišné říši vzácné.
Týká se jen několika málo druhů s neobvykle vyvinutými mozky. Vzájemné konejšení znají naši příbuzní hominidé, psovité šelmy a někteří krkavcovití ptáci. Od slonů zatím o žádném podobném chování vědci nevěděli, i když se dalo předpokládat.
"S jejich silnými sociálními vazbami není překvapivé, že se u slonů dá pozorovat starost o druhé," prohlásil de Waal. "[Naše] práce ukazuje, že slony rozruší, pokud vidí, že jsou rozrušení ostatní. Pokoušejí se je utěšovat ne nepodobně jako šimpanzi nebo lidé, kteří objímají někoho, kdo je rozčilený."
Nakažlivé pocity
Podle pozorování vědců se sloni s vystrašenými kamarády víc druží. Prostředkem bývá přímý fyzický kontakt. Konejšící slon se zlehka dotkne chobotem obličeje zděšeného přítele, nebo mu ho vloží do úst. Právě vložení chobotu do úst je podle vědců podobné jako objetí nebo chycení za ruku. "Je to velmi zranitelná pozice, protože vystavujete sama sebe nebezpečí kousnutí," vysvětlil Plotnik. "Mohl by to být signál, který znamená: jsem tu, abych ti pomohl a ne, abych ti ublížil."
Podobné gesto znají etologové od šimpanzů. Ti strkají vystrašeným členům tlupy do úst prsty. Sloni používají vedle gest i zvuky. Utěšující slon vydává vysoký švitořivý zvuk. Troubí tak jedině, když je v okolí nějaký jiný slon. Podle vědců znamená něco jako "to bude dobré."
Savci také často přebírali od ostatních slonů jejich tělesný a emocionální stav. Říká se tomu emocionální nákaza. V přítomnosti něčeho strašidelného se sloni prý navzájem víc shlukovali a dotýkali. Podle vědců je to, jako když se zamilovaná dvojice dívá společně na film a tulí se k sobě ve zvlášť děsivých okamžicích.
Zrcadlový test
Utěšování vyžaduje vyvinuté duševní schopnosti. Konejšící slon musí chápat, že jeho kamarád zažívá podobné duševní stavy jako on sám. K tomu je potřeba v živočišné říši neobvykle zapojený mozek, jaký má, aspoň podle dosavadních vědomostí zoologů a psychologů, jen několik málo zvířat. V poslední době vychází najevo, že sloni jsou chytřejší, než to dosud vypadalo, nebo spíš chytřejší, než se vědcům podařilo prokázat. Inteligentně působili vždycky.
Teprve nedávno se ovšem podařilo zjistit, že se poznávají v zrcadle. Tuto schopnost považují zoologové a psychologové za důkaz sebeuvědomování. Podle současných vědomostí ji má kromě slonů jen pět druhů hominidů, delfíni skákaví, kosatky a straky obecné. Že se sloni poznají v zrcadle, zjistili rovněž de Waal s Plotnikem a ještě s Dianou Reissovou v roce 2006.
