Třímetrové klokany vyhubil člověk, ne změna klimatu

Austrálie kdysi bývala domovem mohutných savců včetně třímetrových klokanů. O jejich vyhynutí se po svém příchodu na kontinent před 40 tisíci lety postarali lidé. Vymizení australské megafauny nezpůsobila klimatická změna, jak se paleontologové domnívali. Tvrdí to autoři studie v aktuálním čísle časopisu Science.

Odborníci k tomuto závěru dospěli studiem exkrementů z období před 130 tisíci až 40 tisíci lety, kdy se v Austrálii objevil člověk. Na vyhynutí zvířat, která tam tehdy žila a k nimž se řadí gigantičtí klokani nebo vačnatci diprotodoni o velikosti nosorožce, se podle výsledku analýz podílely požáry a lov. Vymizení velkých obratlovců pak vedlo k dalším ekologickým změnám.

Vědci to zjistili výzkumem pylu a dřevěného uhlí nalezeného v sedimentech ve vulkanickém kráteru v Queenslandu. Až do doby, než Austrálii začali osídlovat Evropané, byla zarostlá tropickým dešťovým pralesem. Přítomnost nebo absenci velkých zvířat experti zjišťují podle výskytu výtrusů houby Sporormiella, která se množila v trusu býložravců. Zjistili, že před 41 tisíci lety vymizela. Toto období je spjato s příchodem člověka, ale ne se žádnou známou klimatickou změnou. V té době také přibylo požárů.

Vědci z toho usuzují, že člověk začal velká zvířata lovit tak intenzivně, až je vyhubil. Kromě třímetrových klokanů šlo i o další vačnatce, ohromné ptáky a ještěry.

Susan Ruleová z univerzity v Canbeře a její kolegové tvrdí, že s příchodem člověka se změnila také vegetace. Smíšený prales vystřídaly menší rostliny s kožovitými listy. Krajina se takto změnila ale až po vyhynutí velkých obratlovců. Ke zničení původních rostlin mohly také přispět požáry založené člověkem, které byly častější než ty vzniklé při bouřích.

"Klimatické změny té doby byly velmi mírné a je málo pravděpodobné, že by mohly mít takovýto vliv," napsal ve studii Matt McGlone. Chris Johnson z fakulty zoologie na univerzitě v Tasmánii řekl, že nepřítomnost velkých býložravců se na rostlinstvu projeví v podobě hustší a stejnoměrnější vegetace.

John Alroy z univerzity v Novém Jižním Walesu považuje studii za velmi průkaznou. Podle něj by už měla skončit debata o tom, zda se na vyhubení pravěkých zvířat podílel člověk, nebo ne. "Táhla se skoro půlstoletí, protože mnoho lidí považovalo za nepravděpodobné, že by lovci z doby kamenné mohli způsobit takovou spoušť v tak krátkém čase a na třech kontinentech. Ať se vám to líbí nebo ne, je to pravda a musíme se s tím všichni vyrovnat," řekl.