Nové biologické druhy zpravidla vznikají rozdělením původní populace nějakou geografickou bariérou, například tokem řeky, horským hřebenem nebo průsekem v pralese. Odštěpená skupina ztrácí kontakt s mateřským druhem a postupně se od něj odlišuje. Vzácněji se ale může druh rozdělit na dva i bez této bariéry.
Jedním ze způsobů, jak k tomu může dojít, je náhodné zkopírování kompletní sady chromozomů u některých jedinců. Jenomže oba druhy v takovém případě žijí alespoň zpočátku ve stejném prostředí a mohou se spolu křížit. Aby se tak nedělo, musí fungovat nějaký mechanismus, který mezi ně postaví reprodukční bariéru. Jeden takový popsali zoologové z University of Missouri u dvou druhů severoamerických rosniček.
Rosnička měnivá je k nerozeznání podobná rosničce šedozelené. Liší se pouze dvojnásobným počtem chromozomů. Díky tomu má o něco větší buňky. Nepatrný anatomický rozdíl má zajímavý důsledek: samečci obou druhů sice při námluvách "zpívají" stejnou píseň, ale rosnička měnivá ji zpívá pomaleji a hlubším hlasem (audio ve formátu wav) než rosnička šedozelená (audio).
Pokusy ukázaly, že samičky se nechávají zlákat pouze hlasem samečků vlastního druhu. Přestože tedy obě žáby žijí ve stejné lokalitě a rozmnožují se ve stejnou dobu, reprodukční bariéra v podobě vybíravosti samiček jim umožňuje samostatný vývoj a postupné genetické rozlišování.
Autoři výzkumu o svých výsledcích informují v časopise Proceedings of the Royal Society B-Biological Sciences.
