Na vývoji vakcíny či antivirotik proti rychle se šířícímu koronaviru pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Kromě očkování s trvalým účinkem hledají rovněž takové vakcíny, jež by pacienty ochránily například jen na několik měsíců, než se podaří vynalézt řešení s dlouhodobějším efektem. Počátkem března bylo v různých fázích vývoje asi 30 kandidátů na vakcínu proti novému typu koronaviru.
Nemocí COVID-19 se dosud nakazilo téměř 200 tisíc lidí po celém světě a na 8000 lidí jí podlehlo. Na nemoc zatím žádný schválený lék ani vakcína neexistuje. Lékaři nakaženým pacientům podávají pouze přípravky, které zmírňují symptomy nemoci, mezi něž patří horečka, kašel a dušnost. V těžkých případech pomáhají nemocným s dýcháním či okysličováním krve přístroje, aby se zmírnila námaha plic a srdce. U 80 procent nakažených však má infekce mírný průběh.
Nejčastěji zmiňovaným preparátem, který by mohl úspěšně pomoci v boji s nemocí COVID-19, je experimentální lék Remdesivir. Jedná se o antivirotikum, které zabraňuje množení viru a vyvinul jej tým lékařů z kalifornské firmy Gilead Sciences, v jehož čele stojí Čech Tomáš Cihlář. Remdesivir měl původně sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle WHO, která remdesivir označila za "nejslibnějšího kandidáta" v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.
Americký deník The Wall Street Journal počátkem února uvedl, že remdesivir byl patrně účinný při léčbě 35letého pacienta s koronavirem ve státě Washington na severozápadě USA. Muž, který se vrátil z čínského Wu-chanu, odkud se virus loni počátkem prosince začal šířit, byl prvním potvrzeným nakaženým v USA. Látka tomuto pacientovi pomohla snížit teplotu a zmírnila veškeré další příznaky. Po podání remdesiviru se v USA vyléčila také žena v kritickém stavu. Lék dostal také nakažený muž, který byl evakuován z výletní lodi Diamond Princess, jež dva týdny kotvila u japonského přístavu Jokohama.
Klinické testy léku Remdesivir začaly v USA před několika dny. Lékaři oznámili, že chtějí do testů zapojit dohromady na 400 lidí v 50 zemích. Polovině z nich přitom dají remdesivir, zatímco zbytku bude podáno pouze placebo, tedy látka bez účinku upravená do stejné podoby jako lék. Velká část testování se uskutečňuje v Asii, zejména v Číně. Výsledky studie by mohly být na konci března. Použití přípravku pro pacienty s nemocí COVID-19 dočasně schválilo také ministerstvo zdravotnictví ČR.
Spolupracovala s profesorem Holým
Gilead Sciences je farmaceutická společnost, která se zabývá výzkumem, vývojem a distribucí inovativních léků. Společnost si rovněž klade za cíl péči o pacienty, kteří v různých částech světa trpí chorobami ohrožujícími život. Zaměřuje se převážně na vývoj antivirotik užívaných v boji s HIV a AIDS, v léčbě chřipky či hepatitidy typu B. Založena byla v roce 1987 a sídlí v kalifornském Foster City.
Společnost v minulosti úzce spolupracovala s významným českým chemikem Antonínem Holým, který zemřel v roce 2012. Patenty na Holého léky odkoupila americká firma již v roce 1990. Prvním výsledkem spolupráce Gilead Sciences s profesorem Holým byl preparát cidofovir, schválený v roce 1996 jako lék Vistide pro léčbu očních infekcí pacientů s AIDS, druhým tenofovir, schválený v roce 2001 jako lék Viread k léčení nemoci AIDS. Další z účinných látek, které firma Gilead využila, je adefovir, který je základem léku Hepsera, schváleného v roce 2002 pro léčení chronické hepatitidy B. V roce 2004 následoval lék Truvada, což jsou účinné pilulky proti HIV infekci, a v roce 2006 kombinovaný lék Atripla, rovněž pro léčbu HIV infekce. V roce 2006 Gilead Sciences zřídila čestnou profesuru medicinální chemie a Holý se stal jejím prvním nositelem.
Gilead Sciences stále spolupracuje s českým Ústavem organické chemie a biochemie, který Holý vedl. Za licenční poplatky a patenty, které jsou výsledkem práce profesora Holého a jeho týmu, získává český ústav od americké společnosti téměř dvě miliardy korun ročně. V roce 2006 uzavřela firma Gilead smlouvu s ústavem pro zřízení společného výzkumného centra a na to ročně věnovala 1,1 milionu dolarů po dobu pěti let. V roce 2011 byla smlouva o pět let prodloužena, stejně jako o pět let později.
Gilead v poslední době hledá příležitosti pro nové akvizice, aby rozšířil nabídku mimo své hlavní léky na infekční onemocnění. V roce 2012 například za 11 miliard USD koupil výrobce léků na onemocnění jater Pharmasset, o šest let později převzal za téměř 12 miliard dolarů firmu Kite Pharma zabývající se léčbou rakoviny a nabídku léků na rakovinu společnost Gilead upevnila převzetím výrobce Forty Seven za 4,9 miliardy dolarů letos v březnu.
Tržby firmy za rok 2018 dosáhly 30 miliard USD. Tržní hodnota společnosti činila ke konci loňského roku zhruba 87 miliard USD. K lednu 2020 měla společnost 11 800 zaměstnanců.
Další preparáty v boji s koronavirem
Účinnou vakcínu vyvíjejí také vědci z německé laboratoře CureVac, která tvrdí, že by mohla za několik měsíců očkovací látku posunout do fáze klinických testů. Laboratoř CureVac se v posledních dnech stala předmětem diplomatické roztržky mezi USA a Německem. Washington čelil obviněním, že se snaží firmu finanční pomocí přesvědčit, aby vakcínu nabídla exkluzivně USA, čemuž se Berlín snažil zabránit. Laboratoř však tvrdí, že zmiňovanou nabídku od Spojených států neobdržela.
Na vakcíně pracuje rovněž americký Národní ústav zdraví (NIH) ve spolupráci se soukromou společností Moderna, který zahájil první fázi klinických testů, do nichž je zapojeno na 45 dobrovolníků.
Lékaři v Asii zaznamenali dílčí úspěchy v léčbě koronaviru s léky určenými primárně na léčbu viru HIV. Jedná se o antivirotika Lopinavir a Ritonavir. Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu v únoru uvedli, že účinným způsobem jak koronavirus zvládnout může být také přípravek Chloroquine, využívaný k léčbě malárie.
Důležitý krok k vyvinutí vakcíny učinila skupina vědců z australského Institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu, která zmapovala imunitní reakci na koronavirus, kterou měla jedna z prvních nakažených v zemi, což vědcům pomohlo odhadnout, kdy se vyléčí.
