V laboratoři soukromého výzkumného ústavu se zrodila bakterie, jejíž geny sestrojili lidé. Jejím duchovním otcem je americký biolog Craig Venter - enfant terrible světové genetiky. Jedni obdivují jeho vědecké výsledky, druzí mu vyčítají, že žonglování s geny mění ve výnosný byznys.
Venter na sebe upozornil už v roce 1998. Tehdy vrcholilo mezinárodní úsilí o přečtení lidského genomu, do kterého vlády řady zemí v čele se Spojenými státy investovaly miliardy dolarů. Venter založil soukromou firmu, získal peníze od investorů, vyvinul novou, efektivnější metodu čtení DNA a v roce 2000 světu představil lidský genom souběžně se svými konkurenty.
Potom se vrhl na nově se rozvíjející obor: syntetickou biologii. Geny už pouze nečte, ale využívá je jako součástky živých stavebnic. Jeho cílem je "výroba" organismů šitých na míru nejrůznějším úkolům - výrobě biopaliv, likvidaci znečištění, produkci nejrůznějších organických látek nebo třeba vodíku pro palivové články. Stvořením první buňky se syntetickým genomem k tomu učinil důležitý krok.
Výsledky své práce si nechává patentovat, soukromé firmy mu poskytují prostředky na výzkum výměnou za licence k budoucímu využití "umělých" organismů. Je to vynikající vědec, schopný manažer a tvrdý byznysmen. Má proto velký podíl na tom, že 21. století bude stále více ve znamení praktického využití biologie v medicíně, energetice i průmyslu.
-
Nastává éra živých strojů? -
Budou vědci navrhovat organismy v počítači podobně jako auta nebo letadla?
-
Mají biologové právo "hrát si na Boha"?
-
Zrodí se v laboratoři biologická zbraň schopná vyhubit celé lidstvo?
-
Jak se do bakteriálních genů dostal citát z knihy Jamese Joyce?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete v časopise Týden, který vychází v pondělí 31. května.
