Na základě satelitních snímků z posledních pětadvaceti let vznikla světová mapa síly slunečního svitu. Nejslunnějšími jsou místa uprostřed Tichého oceánu a v jihovýchodním Nigeru.Rozbořená pevnost Agadem v Nigeru je sice ztracená mezi písečnými dunami, ale před sluncem není kryta téměř nikdy. „Z nějakého důvodu je právě tady méně mraků než kdekoli jinde,“ říká Paul Stackhouse z Výzkumného centra NASA v Langley.
Vesmírná agentura NASA sbírala snímky pořízené americkými a evropskými satelity mezi roky 1983 a 2005. Nyní z nich byla v rámci projektu SoDa (SOlar DAta) vypočítána průměrná roční síla slunečního svitu ve wattech v nejrůznějších koutech světa. Většina nejslunečnějších míst, na nichž se hodnota pohybuje nad 250 watty na metr čtvereční, je na jih od rovníku, výjimku tvoří Tibet a zmiňovaná nigerská část Sahary.
Přesné informace o síle a době slunečního svitu mají cenu miliard korun. Napovídají například, kde je vhodné projektovat pole solárních panelů pro výrobu elektřiny. Portugalská společnost Net Plan s pomocí informací ze SoDa vypočítala, kolik panelů musí nainstalovat na své telefonní základnové stanice v Maroku, aby měly dostatek energie. Švýcarské Enecolo zase porovnává výkon svých panelů se statistikami, a když má některý z článků výrazně nižší výkon, než kolik slunce podle mapy nabízí, pošle k němu technika. Ten většinou objeví nános prachu nebo poškozený kabel.
Přehled o síle slunce může ale sloužit i zcela jinak, například pro prevenci rakoviny kůže, když varuje obyvatele a návštěvníky přesluněných míst, aby se více chránili.
Foto: archiv
