V Tullnu nalezli kostru velblouda z obléhání Vídně

Severorakouské město Tulln se pyšní jedinečným nálezem celé kostry velblouda, nikde jinde ve střední Evropě se archeologům objev kompletních pozůstatků nepodařil. Podle portálu DiePresse.com jde o senzaci, neboť například u Vídně či v Srbsku se vždy našly jen jednotlivé kosti. Předpokládá se, že zvíře je dědictvím po nezdařeném osmanském obléhání Vídně v roce 1683.

"Když jsem se podíval do jámy archeologického výkopu, tak jsem si pomyslel, že to není možné," řekl archeolog Alfred Galik, který za unikátním objevem stál. O nálezu, který byl učiněn v roce 2006 při vykopávkách před přestavbou centra města, nyní vědci podrobně informují v aktuálním čísle odborného magazínu PLOS ONE.

Deformace kostí ukázala, že velbloud byl používán k jízdě, neboť nosil postroj, a ne k tahání břemen. Z výzkumu rovněž vyplývá, že zvíře je křížencem dromedára a drabaře, tedy velblouda jednohrbého a dvouhrbého. Kříženec, kterému se říká nar, má jeden velký hrb.

"Takové křížení nebylo ve své době nijak výjimečné," řekl Galik. "Kříženci byli snadněji ovladatelní, měli větší výdrž a byli větší než jejich rodiče. Taková zvířata byla obzvláště vhodná pro vojenské využití."

Zajímavé podle vědců je, že nález byl učiněn ve městě, které osmanské oddíly sice oblehly, ale neovládly. Má se proto za to, že zvíře bylo po neúspěchu tažení ponecháno svému osudu, případně bylo místním prodáno. Rovněž se předpokládá, že město chovalo velblouda jako kuriozitu. To totiž vysvětluje fakt, že nebyl poražen a sněden, jak bylo v armádě běžné.

Bitva u Vídně na sklonku 17. století nadobro zastavila turecké výboje do střední Evropy. Naopak pro říši Habsburků, kteří se s pomocí křesťanských spojenců osmanskému náporu ubránili, nastalo období územního rozmachu.