Problematický výzkum
GM kukuřice zabíjí pokusná zvířata? Studie čelí kritice
20.09.2012 19:02 Původní zpráva
Média informují o francouzské studii, podle níž myši krmené geneticky modifikovanou kukuřicí umírají dříve než ostatní. Znamená to, že GM kukuřice, která se jako krmivo dováží i do Evropy, je smrtelně nebezpečná? Podle odborníků to nebude tak horké.
Nechme stranou, že výzkum nebyl proveden na myších, jak se objevuje v médiích, ale na potkanech. Podstatnější je, že studie trpí řadou metodologických neduhů a závěry, které přináší, jiní vědci okamžitě po jejím zveřejnění zpochybnili.
Výzkum provedl tým Gillese-Erica Séraliniho z univerzity ve francouzském Caen a publikoval ho v časopise Food and Chemical Toxicology. Předmětem jeho zájmu byla kukuřice NK 603, která obsahuje gen pro odolnost vůči jednomu typu pesticidů (obsaženém v přípravku Roundup). Tato kukuřice se v EU nesmí na rozdíl od řady jiných zemí včetně Spojených států pěstovat, smí se však dovážet jako krmivo a pro technické účely.
Vědci potkany rozdělili do čtyř skupin. Jednu krmili GM kukuřicí obsahující stopy Roundupu, druhou GM kukuřicí bez pesticidu, třetí běžnou kukuřicí "obohacenou" o stopy Roundupu a čtvrtou pouze běžnou kukuřicí. (Postup je zjednodušen, ve skutečnosti bylo skupin více a lišily se i podílem GM kukuřice na celkovém objemu potravy.) Potkani krmení GM kukuřicí umírali dříve než kontrolní skupina, především v důsledku nádorů mléčné žlázy, selhání hypofýzy a poškození ledvin.
Pochybná statistika
Na autory se ale okamžitě snesla kritika ostatních vědců, kteří jim vyčítají řadu pochybení. Agentura Reuters cituje Toma Sanderse z londýnské King's College, který upozorňuje na to, že potkaní kmen, který Francouzi pro výzkum využili, je velmi náchylný k tvorbě nádorů, a to zvláště při nadbytku potravy. Autoři výzkumu přitom nezveřejnili informace o tom, kolik stravy jednotlivé skupiny dostávaly. Nezdá se mu také použitá statistika: "Statistické metody jsou nepřesvědčivé. Zdá se, že autoři podnikli statistickou 'rybářskou výpravu'." Naráží tím na častý problém špatně provedených vědeckých výzkumů: autoři dopředu vědí, jakých výsledků chtějí dosáhnout, a čarují s daty a se způsoby statistického vyhodnocení tak dlouho, dokud nejsou s výsledky spokojeni.
S tím souhlasí i David Spiegelhalter z Cambridge, který studii považuje za odbytou a upozorňuje například na skutečnost, že kontrolní skupiny sestávaly pouze z deseti potkanů, přičemž u většiny z nich se také vyvinuly nádory. Dosáhnout s tak malým vzorkem statisticky spolehlivých výsledků je velmi problematické.
Pohled do studie (odkaz výše) skutečně odhalí řadu podivností. Pozoruhodné například je, že množství zdravotních problémů neroste spolu s rostoucím podílem GM kukuřice na objemu potravy. Například u problémů s hypofýzou bylo postiženo nejvíce potkanů ze skupiny s 11% podílem GM kukuřice, u 33% podílu jich bylo třikrát méně - stejně jako v kontrolní skupině. Podobné výsledky lze nalézt i u ostatních zdravotních problémů. Zdá se, že autoři zachytili náhodnou variabilitu, z níž se nepřesvědčivě snaží vyvozovat závěry, pro které nemají data.
Názorné vysvětlení toho, proč je zmíněná studie od základu špatně nastavena, lze (v angličtině) najít například zde. Stručně řečeno: použitý kmen potkanů je tak náchylný k tvrobě nádorů, že jimi trpí 86 % samečků a 72 % samiček. Pracuje-li se s kontrolní skupinou takových potkanů čítající deset jedinců, je pouze otázkou náhody, zda během dvou let, po něž pokus trval, onemocní 3, 6 nebo 10 jedinců. S takovými výchozími podmínkami se nedá dělat věda.
GM kukuřice NK 603 je ve Spojených státech povolena už od roku 2000, a to i pro konzumaci lidmi. Bezpočet studií v minulosti zkoumal její zdravotní rizika a žádná se až dosud neobjevila. Evropský úřad pro bezpečnost potravin zveřejnil v roce 2009 výsledky svého zkoumání (PDF), které dospělo k závěru, že NK 603 je stejně bezpečná jako běžná kukuřice. "Jsou-li důsledky pro zdraví tak velké, jak studie tvrdí, a pokud se výsledky vztahují i na lidi, proč Američané nepadají jak mouchy?" ptá se Mark Tester z univerzity v australském Adelaide.
A belgický výzkumný ústav VIB upozorňuje, že Séralini je kontroverzní figura. Studie dokládající nebezpečnost geneticky modifikovaných plodin publikoval už dříve, ale žádná z nich v odborné kritice neobstála. V tomto kontextu stojí za zmínku i další skutečnost: jeden z autorů, Joël Spiroux de Vendomois, působí jako ředitel neziskové organizace CRIIGEN, jejímž cílem je vyvíjet alternativy ke GMO. Autoři přitom ve svém článku prohlašují, že žádný z nich není v souvislsoti s genetickými modifikacemi ve střetu zájmů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.