Jupiter je právem označován jako vládce Sluneční soustavy. Je to největší a nejmocnější ze všech planet. Jeho měsíců napočítali zatím hvězdáři sedmašedesát. Naprostou většinu jejich hmoty ale tvoří čtyři takzvané galileovské měsíce. Pražský astrofotograf Pavel Prokop zvěčnil přechod dvou z nich přes tvář plynného obra.
O čtveřici velkých měsíců Jupiteru víme už déle než čtyři století díky Galileovi Galileimu. Slavný Toskánec byl první člověk, který kdy spatřil tělesa obíhající jinou planetu než Zemi. Měsíce, které objevil se jmenují Io, Europa, Ganymed a Callisto. Na snímku výše si můžete prohlédnout dva z nich, Io a Ganymed. Jsou to světlejší kolečka. Černé puntíky jsou stíny, jež vrhají na povrch Jupiteru.
Měsíc Io se jmenuje podle kněžky, do níž se nejvyšší bůh Řeků, Zeus (pro Římany Iuppiter), zamiloval. Aby ji skryl před svou žárlivou manželkou Hérou, proměnil ji v krávu. O kněžčině názoru na volbu zvířete se mytologie nezmiňuje. Manévr každopádně příliš nepomohl, poněvadž Héra přiměla Dia, aby jí krávu daroval a nechala ji hlídat stookým pastýřem Argem.
Druhý měsíc na fotografii se jmenuje podle číšníka bohů Ganyméda. Původně to byl smrtelník, syn trojského krále. Zeus ale, jako pravý Helén, neomezoval svou lásku jen na ženy. Ganymédes se mu zalíbil, a proto ho v podobě orla unesl na Olymp.
Z astronomického hlediska jsou obě tělesa mimořádně zajímavá. Mají rozměry planet - kdyby obíhala okolo Slunce po vlastních drahách, hvězdáři by jim určitě status planety přiznali. Ganymed má průměr asi 0,41 průměru Země, Io 0,27 (Pro srovnání: průměr Merkuru je asi 0,38 průměru Země).
Io má víc než čtyři stovky sopek, což z něj dělá vulkanicky nejaktivnější těleso ve sluneční soustavě. Ganymedes zase patří k měsícům, u nichž geologové spekulují o přítomnosti podzemního oceánu.
