Hvězdy se rodí v obřích oblacích plynu. V jednom takovém mračnu jich vzniká spousta. Vědci teď našli hvězdu, která nejspíš pochází ze stejné porodnice jako Slunce.
Oblakům plynu, v nichž se rodí hvězdy, se říká molekulární mračna. Běžná mezihvězdná hmota je totiž většinou plazma - směs protonů a elektronů, které, se nespojují v molekuly. Hvězdné porodnice jsou natolik husté a chladné, že v nich molekuly vznikat mohou. Čas od času jich část zkondenzuje. Z těchto částí pak vznikají hvězdy. V jednom mraku jich mohou být i tisíce nebo desetitisíce. Jelikož naše Slunce vzniklo v podobném mračnu, dá se čekat, že mělo spoustu sourozenců. Jednoho se teď možná podařilo objevit.
Tvrdí to skupina vědců vedená Ivanem Ramírezem z Texaské univerzity teď v časopise The Astrophysical Journal. Hvězda se jmenuje HD 162826. Je od nás vzdálená 110 světelných let a momentálně leží poblíž Vegy, nejjasnější hvězdy v souhvězdí Lyry. Neozbrojeným okem viditelná není. K jejímu zpozorování ale stačí už běžný slabší dalekohled. Proč je sestra Slunce tak daleko a ne někde za humny?
Rozptýlená rodina
I když to tak při pohledu na noční oblohu nevypadá, galaxie jsou plné pohybu. Například sluneční soustava se pohybuje vůči středu Mléčné dráhy rychlostí 220 kilometrů za sekundu. Hvězdy, které vznikly v jednom molekulárním mračnu, se brzo po svém zrodu ubírají každá svou cestou. Podle jednoho staršího odhadu vydrží shluk hvězdných sourozenců pohromadě jen sto miliónů let. Slunce je staré 4,6 miliardy let. Za tu dobu už osmnáctkrát až dvacetkrát oběhlo střed Galaxie.
Vědci přesto tvrdí, že dokážou jeho sourozence identifikovat. Astronomové jsou si jisti přírodními zákony, které řídí pohyb hvězd. Dokážou z nich, samozřejmě s vydatnou pomocí výkonných počítačů, odvodit kudy se hvězdy pohybovaly před dlouhou dobou. Tímto způsobem vytipovaly různé vědecké týmy třicítku hvězd, jež by mohly být slunečními sourozenci.
Ramírezův tým prozkoumal jejich chemické složení. Dá se zjistit z barvy jejich světla. Pokud by skutečně pocházely ze stejného mračna jako Slunce, měly by hvězdy obsahovat stejné množství vzácných prvků barya a ytria. Tomuto kritériu vyhovovala jen už zmíněná hvězda HD 162826.
Zatím bez planet
Je Slunci podobná, až na to, že je přibližně o patnáct procent větší. Shodou okolností je dobře prozkoumaná. Texaská McDonaldova observatoř (žádná souvislost s hamburgery) sleduje hvězdu HD 162826 už patnáct let. Z nashromážděných dat se dá vyloučit, že by ji obíhaly horké Jupitery, typ exoplanet podobný našemu Jupiteru, ovšem pohybující se těsně u své mateřské hvězdy.
Pravděpodobnost, že kolem hvězdy obíhá plynný obr v podobné vzdálenosti, jako je to u nás ve sluneční soustavě, odhadují vědci na třicet pět procent. Přítomnost skalnatých planet, jako je Země nebo Mars, budou muset potvrdit nebo vyloučit teprve další výzkumy. Zatím není jasné, jestli to bude někdy v budoucnu možné.
Stejný původ a chemické složení sesterské hvězdy našeho Slunce otvírá prostor pro spekulace o existenci života na jejích dosud neobjevených oběžnicích. Pokud by se život v dosud neobjevené soustavě hvězdy HD 162826 opravdu uchytil, mohl by mít i stejný původ jako život na Zemi.
Silně eliptické dráhy planetek Sedna a nedávno objevené 2012 VP113 za drahou Pluta totiž naznačují, že se Slunce kdysi těsně míjelo s dalšími hvězdami. Mohli by to být právě jeho sourozenci z dávného molekulárního mračna. Při takových setkáních si mohly hvězdy vyměnit část obíhajícího materiálu, snad včetně zárodků života. Na takové teorie je ale ještě brzo.
