Sovětský letec Jurij Gagarin, od jehož narození uplynulo 9. března 85 let, získal věčnou slávu v dubnu 1961, když se jako první člověk vypravil do vesmíru. Následujících sedm let strávil hlavně jako svého druhu maskot, mladý usměvavý kosmonaut navštívil mnoho zemí světa, kde propagoval sovětské úspěchy. Marné byly jeho sny o další cestě do kosmu, nakonec se ale mohl vrátit k létání, které se ovšem Gagarinovi stalo osudným. Zemřel v březnu 1968 v pouhých 34 letech při leteckém neštěstí.
Gagarin pocházel ze skromných vesnických poměrů. Z rodné vsi Klušino, jež leží ve Smolenské oblasti na západě Ruska, se dostal díky svému technickému nadání - vyučil se slévačem a jako nejlepší student se dostal na technickou školu v povolžském Saratově. Tam se také v místním aeroklubu poprvé dostal za pilotní páky. Létání se věnoval i poté, co v roce 1955 nastoupil vojenskou službu, během které absolvoval Vojenské letecké učiliště v Orenburgu. Uniformu už Gagarin do konce svého života nesvlékl, kariéru pilota zahájil u stíhačů na základně Luostari na severozápadě země. Koncem roku 1959 získal hodnost nadporučíka, ve stejné době přitom už v Sovětském svazu naplno běžel výběr kandidátů na kosmický let.
V první fázi bylo vybráno 3461 adeptů, z nichž se po prozkoumání zdravotnické dokumentace udělal užší výběr. V březnu 1960 bylo nakonec vybráno 20 mladých pilotů a na konci výcviku se jako nejlepší ukázali být Gagarin a o rok a půl mladší German Titov. První kosmonaut ale mohl být jen jeden - a volba nakonec padla na Gagarina.
Po historickém letu do vesmíru na něj čekal bouřlivý kolotoč plný slávy, cest (první zahraniční vedla do Československa) a poct, mezi kterými nechyběl ani prestižní titul Hrdina Sovětského svazu. S tím vším se ale Jurij Gagarin vyrovnával jen s vypětím všech sil. Na fotografiích to byl sice stále ten usměvavý Gagarin, v soukromí už to idyla nebyla. Manželství se zdravotnicí Valentinou, s níž měl dvě dcery, poznamenaly Gagarinovy zálety. První kosmonaut světa navíc údajně začal pít - "léčil" tak frustrace například z toho, že se nemohl dočkat vytouženého druhého letu do kosmu. Pro sovětské vedení byl totiž příliš cenný, než aby riskovalo jeho život. Další ránu pro mladého letce také znamenala smrt tvůrce raketového programu Serhije Koroljova v lednu 1966.
Zahynul 27. března 1968 v pouhých 34 letech při havárii proudového letadla, jež sám pilotoval. Nejasnosti kolem příčin nehody vytvořily živnou půdu pro řadu spikleneckých teorií, například o údajné záměrné likvidaci slavného kosmonauta či o možném vlivu alkoholu na průběh letu. Až půlstoletí po Gagarinově letu do vesmíru odtajnili v Rusku dobovou vyšetřovací zprávu. Podle ní zahynul nejspíše v důsledku prudkého manévru cvičného letounu MiG-15, když se chtěl vyhnout srážce s balonovou sondou.
