Potížím navzdory
Izraelská sonda pokračuje k Měsíci s archivem lidstva

Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, po určitých problémech pokračuje v cestě na Měsíc. Kromě zkoumání magnetického pole souputníku Země a fotografování jeho povrchu je jejím úkolem dopravit na Měsíc obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience.

Sonda Berešit, dlouhá přibližně půldruhého metru, v pondělí 25. února oproti plánu nezažehla motory. Příčinou byl nečekaný reset palubního počítače. Nicméně vědecký tým, který misi řídí, dokázal problém vyřešit a plánovaný manévr nakonec provedl.

Vesmírný aparát se tak podařilo uvést na stanovenou eliptickou oběžnou dráhu s nejvzdálenějším bodem od Země 131 tisíc kilometrů. Postupným zapínáním motorů se bude dráha zvětšovat a Berešit se bude blížit ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který je od naší planety vzdálen přibližně 384 tisíc kilometrů, se sonda má dostat 4. dubna. Přistání na lunárním povrchu se předpokládá o týden později.

Vědecká mise Berešitu má po přistání trvat jen dva dny, než přístroje zničí tvrdé podmínky - na jedné straně sluneční záření a vysoké teploty a na straně druhé noční hluboké mrazy. Nicméně přistávací modul s sebou na povrch dopraví kromě izraelské vlajky i časovou schránku, takzvanou Měsíční knihovnu. Jde o malé zařízení, které je součástí plánu záložního uchovávání všeho, co lidé doposud poznali a co se naučili. Jedná se o třetí ze série takových archivů připravovaných iniciativou Billion Year Archive. Cílem projektu je uschovat kopie nejrůznějších dat na několika místech na Zemi a ve vesmíru tak, aby bylo pravděpodobnější, že tyto informace přečkají miliony, ba miliardy let.

Měsíční knihovnu, která je vyrobena tak, aby vydržela drsné vesmírné podmínky, tvoří 25 niklových disků, z nichž každý je tenký 40 mikronů. Na discích je 30 milionů stránek se záznamy dějin lidstva a civilizace. Jsou to tisíce fotografií, knihy, ilustrace, různé dokumenty, anglická Wikipedie, vědecké příručky a také návody k vysvětlení jazyků a překladů mezi nimi.

Izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se zapojili do soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).