Vlasatice vezoucí mrazivou kosmickou prázdnotou evropský modul Philae připomíná svým tvarem velikánský burák nebo přerostlou gumovou kachničku. Podobný vzhled má spousta dalších těles ve Sluneční soustavě. Kde se berou?
Kometa Čurjumov-Gerasimenko se skládá ze dvou laloků propojených úzkým krčkem. Větší z nich má na délku asi 4,1 kilometru, menší 2,6. Jak může podobná věc vzniknout? Nabízejí se dvě možnosti.
První z nich je eroze. Burákovitý tvar by se teoreticky dal udělat z koule nebo doutníku. Stačí ho uprostřed obrousit a vytvořit tak zúžení. Druhá možnost je srážka dvou menších těles. V případě komety Čurjumov-Gerasimenko je takový scénář pravděpodobnější.
Tvrdí to skupina výzkumníků v čele s Matteem Massironim z Padovské univerzity v časopise Nature.. Vědci používali ke svému výzkumu data nasbíraná sondou Rosetta. Ta kometu obíhá od 6. srpna 2014.
Massironimu a spol. se povedlo sestavit obraz geologických vrstev pod povrchem vlasatice až do hloubky 650 metrů. Uspořádání v obou lalocích je podobné. Vrstvy na sebe však nenavazují. Proto se laloky asi vytvořily samostatně. Pak se srazily a zůstaly zaklíněné až dodnes.
"Kusy asi nevznikly na stejném místě, ale vznikly podobným způsobem," prohlásil Massironi. Náraz musel být jemný. "Tělesa se musela srazit velmi pomalu a velmi pomalu i splynout," dodal. "Jinak bychom neměli takhle uspořádanou cibulovitou strukturu."
Komety jsou časové konzervy. Dochovaly se ve stejném stavu od časů vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
Laloky komety Čurjumov-Gerasimenko se se asi srazily někdy tou dobou. Těleso vytvořené srážkou se pak už měnilo jen málo. Nejdramatičtější událost pro něj bylo setkání s evropskou sondou a výsadek jejího přistávacího modulu Philae.
