Pátá pilotovaná expedice, jež dosáhla povrchu Měsíce, odstartovala z floridského kosmodromu na mysu Canaveral 16. dubna 1972 a k cíli své cesty dorazilo Apollo 16 o tři dny později. V lunárním modulu Orion se pak 21. dubna vydali k měsíčnímu povrchu astronauti John Young a Charles Duke, zatímco na oběžné dráze na ně čekal Thomas Mattingly. Na povrchu Měsíce strávili dva dny, 19 hodin a tři minuty, což je druhý nejdelší pobyt.
To je přitom jedna z mála zajímavostí, které se s misí Apolla 16 pojí. Výjimečná je snad jen místem přistání, kterým se stala geologicky zajímavá měsíční vrchovina, zatímco předchozí výpravy dosedly na oblastech měsíčních moří. Let i samotný pobyt na Měsíci až na drobné potíže probíhaly v klidu a astronauti víceméně navazovali na práci svých předchůdců. Používali měsíční vozítko (to ale už před nimi měla posádka Apolla 15) nebo těžili vzorky půdy (na Zemi dovezli 98 kilogramů hornin).
Připomínaným prvenstvím letu Apolla 16 tak zůstává zejména nejvyšší dosažená rychlost na jeho povrchu, Charles Duke totiž jel lunárním Roverem 17 kilometrů v hodině. "Pamatuji si, jak to s námi házelo... Ta oblast, kde jsme se nacházeli, je dost divoká," vzpomínal později astronaut, pro kterého to byla první a poslední výprava do kosmu. Jeho kolegové Young a Mattingly na rozdíl od něj ve službách NASA zůstali a později našli uplatnění při prvních letech raketoplánů.
During the Apollo 16 mission, Charles Duke left a family photo on the moon that was enclosed in a plastic bag. pic.twitter.com/Vzvz0pMAlr
- Eye for History (@eyeforhistory) 12. dubna 2017
