Kosmická loď, která se dnes vydala na 520 dní dlouhou výpravu na Mars, nevzlétla z mysu Canaveral ani z Bajkonuru, ale z Moskvy. A toto město ve skutečnosti neopustila, zůstane v něm po celou dobu "letu". Expedice totiž výpravu na cizí planetu pouze simuluje.
Experiment Mars500 organizuje Ústav biomedicínských problémů ruské akademie věd ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Cílem je prověřit, co dlouhodobý pobyt v napodobenině kosmické lodi udělá s posádkou. Vědci, mezi nimiž jsou i odborníci z České republiky, budou zkoumat vliv stísněného prostoru, absence čerstvých potravin, izolace a dalších stresových faktorů na oběhový a imunitní systém "astronautů", na jejich psychiku i na vztahy ve skupině. To vše je potřeba poznat dříve, než se lidé skutečně vypraví na několik měsíců dlouhou výpravu na cizí planetu.
Posádku tvoří dobrovolníci ve věku od 26 do 38 let: tři Rusové, Francouz, Ital a Číňan. Na fiktivní cestu se vydali dnes, "přistání" je plánováno na 5. listopad 2011.
ČTĚTE TAKÉ: Za týden startuje výprava k Marsu. Zatím jen simulovaná
"Cílem mise je zjištění vlivu podmínek při simulované pilotované misi k Marsu na práceschopnost a zdraví posádky, dále na ověření prostředků a metod vzdáleného sledování zdravotního stavu a telemedicíny. Cílem je i posoudit moderní technologie a systémy podpory života či sledovat činnosti řídícího střediska a jeho interakce s posádkou," říká Michal Václavík z České kosmické kanceláře.
Posádka se s výjimkou stavu beztíže bude potýkat s podobnými potížemi jako skutečná expedice. Komunikace s řídícím centrem bude mít až dvacetiminutové zpoždění, sprchování je kvůli úspoře vody povoleno jen každý desátý den, k dispozici nejsou žádné čerstvé potraviny a během "letu" nastanou i uměle navozené krizové situace, například selhání palubních systémů.
Posádka stráví nejbližších 520 dní v uzavřeném komplexu čtyř modulů o celkovém objemu 550 m3. Ve třech z nich (pracovním, obytném a lékařském) absolvují většinu "cesty", čtvrtý simuluje výsadkový modul pro přistání na Marsu. Pobyt na rudé planetě bude trvat třicet dní, pro tento účel byl vybudován i umělý marsovský povrch.
Experiment navazuje na čtrnáctidenní simulaci z roku 2007 a na 105 dní trvající "let", který se uskutečnil loni.
ČTĚTE TAKÉ: Po třech měsících skončil simulovaný let k Marsu
Češi hlídají vztahy ve skupině
Dění na palubě sleduje čtrnáct vědeckých týmů, mezi nimi i čeští odborníci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati a pražské společnosti QED Group. Jejich úkolem je sledovat, jak se dlouhodobé soužití šesti mužů projeví na jejich vzájemných vztazích. A měli by i pomoci předcházet případným konfliktům.
Tým vedený sociologem Jaroslavem Sýkorou má v tomto směru bohaté zkušenosti. Podílel se nejen na loňském kratším experimentu, ale už v roce 1988 uskutečnil téměř měsíční experiment izolace posádky s názvem Štola k Marsu. Jedním z dobrovolníků byl i známý autor knih o kosmonautice Pavel Toufar.
"Jestliže dáte malé skupině motivačně dobře promyšlený program a zapojíte kontrolní centrum, s nímž může posádka komunikovat, lidé na palubě by měli přežít bez větších problémů," říká Sýkora, podle kterého výzkum pomůže vyvinout postupy snižující riziko selhání ve stresových situacích. A to se hodí nejen na Marsu.
Další podrobnosti o českém podílu na experimentu najdete v časopise Týden, který vyjde v pondělí 7. června.
Foto: ČTK/AP, ESA, IBMP/Oleg Voloshin
