Země má v průměru stejné složení jako ostatní pevná tělesa ve sluneční soustavě. Jenže když byla ještě mladá a tekutá, klesly těžké materiály, jako je železo, nikl či platina, do jádra. V kůře, na níž žijeme, jich zůstal jen ubohý zbytek.
Planetky, které se už čtyři miliardy let nevyužité povalují v prostoru kolem zeměkoule, by mohly posloužit jako zdroj vzácných kovů, jichž je na Zemi nedostatek. Doletět na některé z nich je snazší než na Měsíc. Současná technika už umožňuje přitáhnout menší asteroid na oběžnou dráhu naší planety a využít jeho nerostné bohatství. Dokonce existují i dvě komerční firmy, které těžbu na planetkách se vší vážností plánují. Pokud uspějí, mohly by lidem otevřít dveře k osídlení sluneční soustavy.
Největší problém kosmonautiky je cena. Dopravit jeden kilogram materiálu na oběžnou dráhu stojí okolo 20 tisíc dolarů (asi 415 tisíc korun). Přitom potřebné materiály už v kosmickém prostoru jsou. Dokonce je jich tam víc než na zemském povrchu. Stačí natáhnout ruku, respektive zažehnout raketový motor. Ani palivo pro něj přitom není v podstatě potřeba dopravovat ze Země.
* Proč je v kosmu cenná voda a proč uhlík?
* Jakou hodnotu by mohl mít vesmírný balvan velikosti Václavského náměstí?
* Které suroviny by se daly na planetkách těžit?
* Ke kterému z asteroidů se dá ze Země doletět nejsnáze?
Odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte v novém čísle časopisu TÝDEN, které bude k dostání ve stáncích od pondělí 11. srpna 2014, v elektronické podobě vyjde už o den dříve.