Evropský kosmický dalekohled Herschel pozoroval kometu při jejím průletu okolo Země a jednu vzdálenou mladou hvězdu. Dva na první pohled nesouvisející výzkumy se vzájemně doplnily a přinesly nám nový pohled na vznik vody ve vesmíru.
Kosmický dalekohled Herschel se zaměřil na dva zcela rozdílné cíle. V prvním případě se jednalo o kometu 103P/Hartley 2, která vloni v listopadu prolétla v blízkosti Země (viditelná byla menším dalekohledem i od nás). Přístroj HIFI prokázal, že kometa obsahuje vodní led o podobném složení jako pozemské oceány.
Komety jsou obecně považovány za "špinavé sněhové koule", avšak dosavadní výzkumy ukázaly, že obsahují jiný poměr normální a těžké vody. Zatímco normální voda se skládá z vodíku a kyslíku, těžká voda obsahuje místo obyčejného vodíku těžký vodík (deuterium), který má v jádru kromě jednoho protonu i neutron. Jenomže většina zkoumaných komet má svůj původ v Oortově oblaku, zatímco Hartley 2 je z bližšího Kuiperova pásu, který se nachází za dráhou Neptunu.
Výzkum komety Hartley 2 dává větší naději zastáncům teorie, že velkou část vody na Zemi dopravily právě komety.
Okolo jádra komety 103P/Hartley 2 prolétla v listopadu 2010 sonda Deep Impact.
Kosmická ledárna
Dalekohled Herschel se také podíval na mladou hvězdu TW Hydrae, kterou nalezneme ve vzdálenosti 176 světelných let v souhvězdí Hydry. Hvězda je stará maximálně 10 milionů let a je obklopena rozsáhlým diskem z prachu a plynu, z něhož vznikají planety, ale také jádra komet.
Již zmíněný přístroj HIFI nalezl v disku obrovské množství vody. To by samo o sobě nebylo nikterak překvapivé, vodík je nejběžnějším prvkem ve vesmíru a kyslík v kosmickém prostoru také nějaký najdeme. Astronomové už mnohokrát pozorovali molekuly vody na různých místech ve vesmíru, tentokrát však získali kvalitní data o vodě ve velmi chladném prostředí. Ledového materiálu, z něhož mohou vznikat komety, je v okolí TW Hydrae až 1,5 x
Exoplanetám se u nás věnuje web www.exoplanety.cz.
