Výzkum archeologů
Vesnice byly v pražských Modřanech již v době kamenné

V pražských Modřanech stály zemědělské usedlosti a vesnice už v pozdní době kamenné. Potvrdil to výzkum archeologů ze společnosti Archeo Pro v místech začínající bytové výstavby, uvedla mluvčí Prahy 12 Olga Novotná.

"Výjimečným nálezem, při záchranných výzkumech naprosto ojedinělým, je bronzový poklad - šest litých náramků s rytou ornamentální výzdobou, které byly uloženy pohromadě v malé jamce," uvedl archeolog a ředitel společnosti Archeo Pro Michal Bureš. Dodal, že náramky pravděpodobně pocházejí z přelomu 14. a 13. století před naším letopočtem.

U křižovatky Komořanské a Zlochovy ulice se podle Bureše dochovaly asi dvě stovky jam. Ty sloužily například pro dlouhodobější uskladnění obilí, jako polozemnice nebo sklípky. Našly se také zlomky keramických nádob, bronzový rybářský háček nebo spona ze slitiny mědi, která sloužila ve 3. století po Kristu k sepnutí oděvu.

Archeologický výzkum se uskutečnil před stavbou bytů

Terénní fáze záchranného archeologického výzkumu podle Novotné se od dubna do června uskutečnila před plánovanou stavbou bytového komplexu Rezidence Nové Modřany, jehož investorem je společnost Linkin Invest II. Samotný výzkum nyní vstupuje do fáze zpracování do nálezové zprávy.

Praha 12 byla podle dostupných informací osídlena v minulosti i Kelty. Radnice připravila v přírodní rezervaci Šance naučnou stezku o keltském osídlení na tomto území. Stezku obnovila pražská organizace Českého svazu ochránců přírody ve spolupráci s radnicí a pracovníky Národního muzea.

Městská část se zhruba 56 250 obyvateli zahrnuje katastrální území Cholupic, Kamýku, Komořan, Modřan a Točné.