Ničivý výbuch italské sopky Vesuvu, který vedl k zániku Pompejí a dalších okolních měst, nenastal na konci srpna, jak se dosud tvrdilo, ale o dva měsíce později. Uvádí to nová studie italských vědců, kterou vydal specializovaný časopis Earth-Science Review.
Autoři článku věří, že díky analýze rozptylu sopečních popílků a rozboru historických zdrojů se jim podařilo detailně popsat všech osm fází výbuchu neapolské sopky v roce 79 našeho letopočtu, uvedla agentura ANSA.
Datování výbuchu Vesuvu se dosud zakládalo především na popisu ničivého jevu, který podal ve svých dopisech římský spisovatel Plinius mladší, jenž byl přímý svědek erupce. Podle tohoto zdroje výbuch nastal 24. nebo 25. srpna.
"Už od 13. století se ale o 24. srpnu jako o dni výbuchu sopky vedly spory mezi historiky, archeology a geology, protože datum nebylo v souladu s mnoha dalšími nálezy," uvedl jeden z autorů studie, geolog Biagio Giaccio. Archeologové ve výkopech například nalezli odrůdy ovoce typické pro podzim a ostatky obyvatel zasažených měst měly na sobě teplé oblečení, které bylo neobvyklé pro konec srpna. Na to, že výbuch nastal později, poukazovaly i některé písemné vzkazy nalezené v Pompejích a dalších zničených městech.
Podle vědců tak výbuch Vesuvu začal 24. či 25. října nebo nejpozději na začátku listopadu. Chybné datování v dopisech Plinia mladšího podle nich pravděpodobně vzniklo při přepisu díla římského spisovatele ve středověku.
