Koncem 60. let 20. století se pro přepravu po kanálu La Manche přidal k tradičním lodím a novějším letadlům nový vynález - vznášedlo. Tento kříženec mezi letadlem a lodí se navíc bez obtíží pohybuje i po suché zemi. První model předvedl před 50 lety, 11. června 1959, sir Christopher Cockerell, byť myšlenka na plavidlo, které by lehce klouzalo nad vodou na vzduchovém polštáři, pochází již z konce 19. století.
Princip vznášedla Cockerell poprvé testoval na počátku 50. let s plechovkami a průmyslovým fénem. Měsíc po jeho představení uskutečnilo první vznášedlo zkušební plavbu z francouzského Calais do anglického Doveru. Jízda trvala dvě hodiny a tři minuty, od té doby se plavba značně urychlila.
Největší slávu zažilo vznášedlo v dobách, kdy poskytovalo podstatně rychlejší a přitom jen nepatrně dražší alternativu k lodnímu spojení mezi britskými ostrovy a evropským kontinentem. V polovině 90. let ale přišel na trh další nebezpečný soupeř, vlak v tunelu pod kanálem.
Vynález sira Cockerella sice zpočátku vzdoroval, nakonec ale musel boj proti železnici i stále rychlejším lodím a novým katamaránům vzdát. Poslední cestující se nad "anglickým kanálem" mohli vznášedlem svézt v říjnu 2000. Do té doby přepravil tento dopravní prostředek přes 80 milionů lidí a zhruba 12 milionů automobilů. Vznášedla se pro civilní dopravu ve světě sice používají i nadále, většinou to je ale na výjimečných místech, například v odlehlých místech Aljašky, v Británii vozí cestující mezi Portsmouthem a ostrovem Wight.
Často je s úspěchem používají i záchranáři a armáda. Vznášedlo totiž nemá konkurenci tam, kde nejsou k dispozici zpevněné cesty a kde se často střídá země s vodou - například v bažinách.
Vznášedla, která uvezou desítky vojáků a bojovou techniku, dnes používají ozbrojené síly Spojených států, Velké Británie či Ruska, ve výzbroji je má i desítka dalších zemí. Skutečným obrem mezi vojenskými vznášedly je pak ruská třída Zubr, vyzbrojená mimo jiné raketomety. Na palubě může mít až 500 mužů, na pláže je schopná dopravit i tři tanky T-72.
