Téměř čtyřmilionové Kapské Město v Jihoafrické republice je stále na suchu. Obyvatelé metropole jsou proto nuceni dodržovat přísná pravidla ohledně spotřeby vody, která tak výrazně ovlivňuje jejich běžné životy. Ve městě dokonce funguje takzvaná "vodní policie", která kontroluje spotřebu. Lidé si mohou dopřát sprchu pouze po dobu dvou minut a toalety "splachují" výhradně použitou vodou. Jen díky těmto opatřením vláda odvrátila blížící se "Day zero" - den bez vody. Informaci uvedl server theguardian.com.
Přesně zastřiženou trávu na rozhlehlých zahradách movitých obyvatel Kapského Města nahradil ten umělohmotný a květiny či keře už nejsou k vidění vůbec, pouze jejich suché pozůstatky. Každá osoba má totiž nárok na 50 litrů vody denně. "Když se sprchujeme, tak stojíme v plastovém lavoru, který máme ve sprše. Ten se přirozeně naplní vodou a tu potom využijeme ke splachování toalety. Vždy ale nesplachujeme, jen když je to opravdu nutné," popisuje chod rodiny paní Porterová a dodává, že sprcha trvá maximálně dvě minuty.
Hospodyně Mzikaze, která v této rodině pracuje, zároveň popisuje, že nádobí umývá v plastové nádobě pouze v několika centimetrech vody. Pak vodu po nádobí využije ještě k omytí kuchyňské linky a ani potom ji nevylije. "Zalijeme s ní ještě zahradu. Žádná voda neskončí v odpadu pro nic za nic," popisuje Mzikaze.
Zákaz umývání aut
Úroveň přehrad klesla za poslední tři roky na pouhých 20 procent, což je způsobeno nedostatkem dešťové vody. "Nemůžeme žádat lidi, aby přestali plýtvat vodou. Musíme je k tomu donutit," varovala v polovině ledna starostka Kapského Města Patricia de Lille. Právě z důvodu takto razantních opatření pravděpodobně vláda odvrátila blížící se "Day zero". To je termín, který se začal využívat v souvislosti s okamžikem, kdy by muselo vedení města uzavřít všechny přívody vody.
Policisté ve městě například kontrolují i to, zda někdo z místních neumývá své auto vodou z kohoutku, která je pitná. Zároveň jsou nuceni zavírat veřejné myčky aut na předměstí, které jsou ale jediným finančním příjmem některých rodin. Jejich majitelé jsou potom často nucení zaopatřit své děti penězi, které pocházejí z trestné činnosti. "Já jim rozumím, vím přesně, o čem mluví. Vyhrožují mi, že půjdou vykrádat domy, aby měla jejich rodina co jíst. Ale tu myčku jim musím stejně zavřít," popisuje situaci jeden z policistů.
Porterová ale vnímá celý problém jako příležitost se zamyslet nad celou situací z hlediska ekologie. "Každé ráno se trochu opláchnu a cítím se dobře. Jenom jsme si na to museli všichni zvyknout. Myslím, že nám to tady všem prospěje, aspoň si uvědomíme, jak moc škodíme naší zemi," uzavírá žena.
