Průzkum
Mladí Keňané a Indové jsou optimističtější než Švédové

Dospívající Keňané, Mexičané nebo Indové se na svou budoucnost dívají s výrazně větším optimismem než mladí Francouzi nebo Švédové. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, jehož se v 15 zemích světa zúčastnilo více než sedm tisíc lidí ve věku od 12 do 17 let. Respondenti z méně rozvinutých zemí projevili obecně větší optimismus než ti z bohatších států. Anketa zadaná nadací manželů Gatesových ukázala, že mladí lidé jsou celkově pozitivnější než dospělí, zároveň je mezi nimi velmi rozšířená nespokojenost s politiky.

S optimismem pohlíží na budoucnost přes 95 procent dospívajících v Keni, stejně se vyjádřilo také více než 90 procent respondentů v Mexiku, Číně, Nigérii a v Indii. V Německu či Británii uvedlo takový názor jen kolem 78 procent dotázaných. Nejvíce pesimističtí v rámci zkoumaných zemí byli mladí Švédové: na svou budoucnost se dívá pozitivně jen 65 procent z nich.

Alex Awiti z univerzity v pákistánském Karáčí mapoval nálady mládeže ve východní Africe, kde si podle něj mladí lidé uvědomují, že jejich hlas má váhu. "Pokud by se mladí lidé mobilizovali, všechny vlády ve východní Africe by mohly být svrženy v řádu několika dní," řekl Awiti britskému deníku The Guardian.

Analytik kodaňského sociologického ústavu Happiness Research Institute Michael Birkjaer vidí za menším optimismem mladých Evropanů možný vliv přetrvávajících dopadů finanční krize a fenomén, který nazývá "syndromem osamělosti".

"Mladí lidé (na Západě) čelí zprávám o tom, že mileniálové jsou první generace, která na tom není lépe než jejich rodiče, a možná se v rozvinutých zemích objevuje kolektivní dojem nedostatku příležitostí. V rozvojových zemích je patrně společenská laťka dobrého života vnímána jako dosažitelnější," uvedl Birkjaer. Jako mileniálové se zpravidla označují lidé narození po roce 1982, kteří dosáhli dospělosti v roce 2000 a později.

Podle průzkumu Ipsos však mládež po celém světě spojuje zklamání z působení politiků. Nejvýraznější je tento postoj v Nigérii a Brazílii, kde tři čtvrtiny respondentů vyjádřily názor, že lidé, jako jsou oni, politiky nezajímají. V ostatních z 15 zemí zahrnutých do šetření s tímto stanoviskem souhlasila zhruba polovina dotázaných, s výjimkou Saúdské Arábie a Indie. Dospívající Indové zároveň z průzkumu vyšli jako nejlépe informovaní o dění v politice, 55 procent z nich souhlasilo s tvrzením, že se vyznají v záležitostech vlády.

Když se autoři studie ptali mladých, co jim dělá největší starosti, uváděli respondenti hlavně vzdělání, nezaměstnanost a bezpečnost. Pětina oslovených v Austrálii, Saúdské Arábii a v Indonésii se zmínila i o negativním dopadu internetu a sociálních sítí. Skoro polovina mladých Číňanů uvedla, že jejich životy negativně ovlivňuje znečištění životního prostředí.