Ministři zemí Severoatlantické aliance dnes rozhodli, že NATO prodlouží svou protipirátskou misi u somálských břehů. Uvádí se to ve zprávě ze schůzky ministrů obrany států NATO v Bruselu. Alianční flotila operující od listopadu u východoafrického pobřeží se má vrátit domů koncem tohoto měsíce.
Podle rozhodnutí ministrů ji ale vzápětí nahradí další flotila.
U somálských břehů se snaží bránit útokům pirátů na obchodní lodě kromě aliančních plavidel také plavidla EU, USA a dalších jednotlivých zemí, kupříkladu Číny, Indie, Malajsie či Ruska.
ČTĚTE TAKÉ: Unie chce honit somálské piráty až k Seychelům
Somálští dobrovolníci začali chytat piráty
Boj o parník Melody. První útok pirátů odrazili cestující
Evropané mají nyní u somálských břehů v ochranné misi Atalanta sedm fregat, jimž pomáhají dvě letadla. Zaměřují se na oblast poblíž Adenského zálivu a pobřeží u severního Somálska. Akce se kromě Francie a Německa účastní také Španělsko, Řecko a Británie.
Ministři zemí, které se podílejí na Atalantě, se už v květnu dohodli, že mandát Atalanty neskončí už letos v prosinci, jak se původně plánovalo. Diskutuje se o jejím prodloužení o půl roku až rok.
Protipirátská námořní mise EU s názvem Atalanta působí u somálských břehů už šest měsíců a má poměrně robustní mandát.
Nejvíce lodí a vojáků má v oblasti Německo. K Somálsku vyslalo čtrnáct set mužů a žen na fregatách Karlsruhe a Rheinland-Pfalz, jež doprovází zásobovací loď Spessart. Má se rozšířit i operační území mise Atalanta, což ale v některých zemích musejí posvětit národní parlamenty.
Německý Spolkový sněm (Bundestag) by tak měl podle ministra Junga učinit ještě do konce své legislativní periody, tedy nejpozději do září letošního roku.
Kromě otázky protipirátských patrol jsou hlavními tématy končící dvoudenní schůzky ministrů obrany NATO v Bruselu válka v Afghánistánu a situace v Kosovu.
Očekává se, že ministři odsouhlasí návrh vyslat do Afghánistánu letadla vybavená výstražným systémem AWACS poté, co Francie ustoupila od odmítavého postoje k tomuto kroku, když dosáhla snížení svého podílu na nákladech této operace.
Letouny mají zajišťovat bezpečnost vojenského i civilního leteckého provozu v Afghánistánu.
"Jsem přesvědčen, že dnes rozhodneme o vyslání strojů se systémem AWACS do Afghánistánu, abychom zlepšili bezpečnost tamního letového provozu," řekl německý ministr obrany Franz Josef Jung.
Ministři by rovněž měli dokončit plán restrukturalizace velení NATO v Kábulu, které se potýká s rostoucím počtem vojáků přicházejících do regionu. Severoatlantická aliance za poslední rok téměř zdvojnásobila sílu svých jednotek v Afghánistánu na zhruba 60 tisíc vojáků.
Nyní se do Afghánistánu přemísťuje dalších 21 tisíc amerických vojáků a pět tisíc převážně evropských vojáků by mělo být rozmístěno k zajištění bezpečného průběhu voleb chystaných na srpen.
Na programu schůzky je rovněž kupříkladu stanovení priorit rozpočtu NATO v době hospodářské krize či zahájení práce na novém strategickém konceptu aliance.
V první den schůzky, ve čtvrtek, ministři rozhodli o snížení počtu vojáků NATO v mírové misi v Kosovu (KFOR) do ledna 2010 z přibližně 14 tisíc vojáků na zhruba 10 tisíc v souladu se zlepšující se bezpečnostní situací v této zemi.
Foto: nizozemská armáda, Reuters a ČTK/AP
