S cejchem od kolébky
Děti pojmenovali "Hrob mého bratra" a "Záškodník"

Myslete chvíli na lidi, kteří dostali ošklivá jména. Jistě, může se to stát všude. Pokud ale chcete natrefit na opravdu překvapivá jména, hledejte je v Zambii, píše web BBC.

Ve východní Zambii se pomalu stmívá a malý chlapec tlačí kolo po prašné silnici plné děr. Řídítka kola jsou zcela zakryta pytli s rýží, dřevem na topení a kanystry. Chlapec od sebe nemůže odhánět mouchy, protože jednou rukou kolo neudrží. Sedmiletý hoch si však nese ještě těžší, byť méně viditelné břímě.

Jmenuje se Mulangani, což v jazyce Nguni znamená "potrestej mě", nebo přesněji "ten, kdo musí být potrestán". Zeptal jsem se svého řidiče Mavuta: "Kdo může dát dítěti tak hrozné jméno? "

"Možná jeho dědeček, možná náčelník kmene," pokrčil rameny a dodal, že v Zambii, obzvlášť ve vesnicích, rodiče běžně žádají starší obyvatele, aby jejich dítě pojmenovali.

"Náčelník se někdy chce rodině pomstít," říká Mavuto. "Nebo si myslí, že další dítě rodina už nezvládne," dodává.

Když sleduji sisyfovský úděl chlapce, který se pomalu blíží ke svému domovu, začíná mi jeho jméno připadat výstižné. Není jediný, kdo musí žít s hrozným jménem. O pár dní později potkávám několik dalších: Chilumba (hrob mého bratra), Balaudye (sní mě), Soca (neštěstí) a Chakufwa (je mrtvý).

Narazil jsem však i na jména Daliso, což znamená "požehnání", a Chikondi, neboli "láska". Možná je to jen moje představivost, ale opravdu mi připadají šťastnější.

"V Africe je zvykem dávat dítěti jméno, které znázorňuje okolnosti kolem jeho narození," říká sociální pracovnice z SOS dětské vesničky v Zambii Clare Mulkengová-Chilambová "Ty, které se narodí za dobrých okolností, mají štěstí, zatímco jiné děti mají smůlu," dodává.

Smůlu však má mnoho lidí. V Zambii je rozšířen virus HIV a nemoc AIDS a ačkoli v současnosti počet nákaz pomalu klesá, v roce 2015 se virem nakazilo 55 tisíc dospělých a pět tisíc dětí. Odhaduje se, že 380 tisíc dětí kvůli AIDS osiřelo a 85 tisíc jich žije s HIV.

Své o tom ví Massiye (sirotek), Chisonis (smutek), Chimwamsozi (ten, kdo pije slzy) či devítiletý Komasi (zabijte ho) a jeho mladší bratr Komaniso (zabijte ho také).

"Většina Zambijců má dvě jména," vysvětluje Kangachepe Banda. Jeho jméno znamená "je na tom dobře" či "bohatý". Jako průvodce safari je docela dobře zaopatřen.

"Mluvíš o tom prvním. Říkáme mu zina la bamkombo, neboli jméno pupeční šňůry. Po porodu se matka s dítětem schovává, dokud miminu neupadne pupeční šňůra. Pak dítě ukáže rodině, sousedům a člověku, který mu má vybrat jméno," dodává.

První jméno se prý nemá běžně používat. Vlastně má zůstat mezi dítětem a člověkem, který ho pojmenoval, jako temná připomínka toho, že někdo nahlédl do jeho či její duše krátce po narození.

"Mnoho lidí se obrací ke křesťanství a v den křtu dostávají nová jména. Díky tomu se mohou vzdát svého tradičního jména, které často označují za důvod jakéhokoli neštěstí, jímž si v životě prochází," říká Clare Mulkengová-Chilambová.

Zatímco někteří si vybírají běžná jméno, jako například John, James či Mary, jiní mají pocit, že si musejí tradiční jméno ponechat z respektu ke starším lidem v komunitě a aby je nepřestali ochraňovat jejich předci.

Pokud je jméno opravdu odrazem člověka, tak v zambijských věznicích najdeme další zajímavé případy. Je tam například Chidano (nenávist), Mapenzi (problémy) a Chananga (záškodník).

"Možná to opravdu má vliv," říká řidič Mavuto. Prý v dětství znal chlapce, který se jmenoval Chiheni (zlobivý chlapec). "Utekl z domu když mu bylo 12 let. Teď sedí v jihoafrickém vězení za pokus o vraždu člena ochranky," dodává.

Malý Mulangani (ten, kdo musí být potrestán) bydlí v chatrči s plechovou střechou. Před domkem je obdělávaný záhon se zeleninou, kolem kterého běhají slepice a pes, který se jmenuje Imbwa, neboli "pes". "Brzy budu pokřtěn. Budu se jmenovat Emanuel, což znamená: Bůh je se mnou," říká s úsměvem.